Dobrý den, pane profesore, připomínáme si výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Spoustu statečných Čechoslováků ochotných položit životy za svobodu. Dnes ale vážně uvažujeme o možnosti obětovat životy ukrajinských mužů, žen i dětí jen proto, aby nám nezdražili plyn. Přemýšlím, co se to s námi za těch 80 let stalo? Je to nějaká „cyklická“ degenerace, která pramení z blahobytu? Děkuji a přeji mnoho zdaru. Jan Holemý, Králův Dvůr
Čecháčkovská malichernost tváří v tvář nezměrnému utrpení ukrajinského lidu působí opravdu odpudivě. Přece nebudeme přijímat další uprchlíky, mohl by nám zdražit kaviár. Ať si tam umírají, hlavně že my budeme mít v zimě plyn na topení a v létě elektřinu na klimatizaci. Taky se vždy zachvěju hnusem, když tohle slyším, a ještě hůř, když čtu nebo slyším z českých úst zločinnou ruskou propagandu. To je něco tak otřesného a nepochopitelného asi jako podpora nacismu a schvalování holocaustu. Jeden se stydí za to, že žije v jedné zemi s mravními zrůdami, které by se zřejmě neštítily ani genocidy, když mohou všelijakými nesmyslnými kecy o nacismu a laboratořích na Ukrajině schvalovat apokalyptickou zkázu celých měst a vraždění civilistů, vesměs naprosto nevinných lidí, včetně dětí. Co to je za lidi (dobře si je zapamatujme), to hlava nebere.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
