Už jsou tady! Dýně jsou cukety podzimu: rostou takřka samy bez držení, zkraje sezóny vám to dělá radost, ale po pár týdnech už zdravíte sousedy slovy: „Nechcete dýni?“ Já bych odpověděla, že chci. Z dýně se dá totiž uvařit a upéct takřka cokoli, je to jedna z nejvděčnějších surovin, které nám příroda nadělila.
Přestože se druhy dýní dají počítat na stovky, zůstávám věrná dýni hokkaido. Má to jednoduchý důvod, tahle dýně se nemusí před tepelnou úpravou loupat. Stačí ji dobře vydrhnout, rozkrojit, zbavit semen a už to můžete rozjíždět: polévka, omáčka k masu, omáčka k těstovinám, do cheesecaku, koláče, rolády, snídaňové kaše, lasagně, jako příloha, se sýrem, s ořechy, s pestem, s bylinami, s česnekem… V podstatě by se dala jíst dýně každý boží den. To by nás ovšem brzy omrzelo. (Nebo bychom zoranžověli, dýně je sice z 90 % tvořena vodou, nicméně má poměrně vysoký obsah beta karotenu a také se může postarat o solidní přísun železa, draslíku, hořčíku a sodíku.) Chci tím jen říct, že když už to tady je, postavme se k dýňové výzvě kreativně a nedělejme pořád dokola tu vcelku nudnou polévku – tedy tu nudnou verzi polévky. Dýně sama o sobě nevyniká žádnou výraznou chutí, v základu je celkem mdlá, ale je to fantastická základní surovina, kterou lze výtečně kombinovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
