Na zmrzlinu jsem pes. Když už chci hřešit, potřebuju, aby mi to opravdu chutnalo, aby to byl kvalitní produkt z nejlepších surovin se skvělou chutí i konzistencí. A na zmrzlině, na jejíž přípravu je zapotřebí jen pár surovin, se sakra pozná, jestli se na ní šetřilo, nebo ne.
Minule jsem tu zmiňovala, že když si dáváte v Itálii zmrzlinu, většinou se nespletete, bude buď dobrá, lepší, nebo nejlepší. Těžko narazíte na něco, co bude chutnat „chemicky“ a bude plné přemražených krystalů. Pro Italy je zmrzlina něco jako pro nás pivo, zkrátka vědí, jak na to. I proto se u nás často setkáme s nápisem „pravá italská zmrzlina“, jenž má být zárukou kvality. Nevěřte mu. Ti, kteří u nás dělají tu nejlepší zmrzlinu, podobná lákadla nepoužívají. Byť se zmrzlinářskému řemeslu leckdy vyučili v Itálii.
Pravé italské gelato
Příprava zmrzliny je něco jako alchymie, podstatné jsou suroviny, postupy a technologie. Dřív se prostě rozmíchal prášek ve vodě. To už dneska naštěstí neplatí, alespoň ne všude. Základem pravé italské zmrzliny, jíž se tak něžně říká gelato, je mléko, smetana, někdy vejce a suroviny, které se postarají o příchuť, například ovoce. Tedy žádné rostlinné tuky, umělá barviva ani syntetická aromata. V gelatu je také méně karubinu, což je „hodné éčko“ přírodního původu, jež se přidává jako zahušťovadlo a emulgátor. Tenhle puristický způsob přípravy má na svědomí, že gelato rychleji taje, takže s ním při konzumaci neotálejte. Ono to nejspíš nehrozí, protože co gelato ubírá na pevnosti konzistence, to se projeví na chuti, ta je jednoduše opravdová a intenzívní. Byť může být vždy nepatrně jiná, podle toho, jak zrovna dozrálo ovoce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
