100 tisíc lidí na Staromáku? Nesmysl! Počty demonstrantů na náměstích jako historické závody v nadsazování | Reflex.cz
nahoru

100 tisíc lidí na Staromáku? Nesmysl! Počty demonstrantů na náměstích jako historické závody v nadsazování

VLADIMÍR USTOHAL, REDAKCE19. června 2019 • 18:00
100 tisíc lidí na Staromáku? Nesmysl! Počty demonstrantů na náměstích jako historické závody v nadsazování
foto: Martin Bartkovský

Dějiny se píší na náměstích. Lidé tam přicházejí, aby byli lhostejnými svědky poprav, poslušnými rekvizitami režimu či aktivními bojovníky za „svou věc“. Nikdy přitom nejde o vnitřní kvalitu masy lidí, nýbrž pouze o její kvantitu. Údajně sto tisíc osob na Staroměstském náměstí v roce 1948 vyneslo komunisty k moci, dvě stě tisíc na Václavském náměstí v roce 1989 je zase svrhlo. Skutečnost je však jiná – těch hlav na náměstích bylo v českých dějinách dvacátého století vždycky mnohem méně.

Od chvíle, kdy se obyvatelé civilizovaných krajů soustřeďovali do větších celků, vytvářely se obvykle v jejich centrech prostory, které sloužily k identifikaci té které společnosti. Dělo se tak prostřednictvím společenských shromáždění, rituálních obřadů, vojenských přehlídek, obchodních zájmů, ale také kulturních, sportovních či rekreačních aktivit. V osadě (vsi) splňovala požadavky na takové prostory náves, ve městech jedno nebo více náměstí. Některé prostory pak byly přijaty jako mimořádně příhodné pro shromáždění, která měla reprezentovat svým obrazem, obsahem a účastí určitý názor „nezanedbatelné“ skupiny občanů. Jednoduše řečeno: tato shromáždění měla spolupůsobit na tvorbu veřejného mínění především počtem účastníků.

Demonstrace na Václaváku: Dodá KSČM skutečné mrtvoly? A bude se práskač stydět?

O tom, kolik dotyčných účastníků bylo, si lidé předávali ústní informace, zásadní změnu ale přinesl ve dvacátém století rozvoj tisku, rozhlasu a televize. Vliv médií je dnes takový, že značná část společnosti se řídí heslem „co není v novinách, rozhlase či televizi, to neexistuje“.

Pokud se tedy v tisku dočteme například o 100 000 účastnících shromáždění na Staroměstském náměstí, tento fakt už neověřujeme. Přitom se 100 000 lidí na Staroměstské náměstí nemůže v žádném případě vejít.

Vyzkoušet si to můžete i doma

Předmětem následujícího zkoumání jsou shromáždění, která v menší či větší míře ovlivnila chod české společnosti, jejích dějin. Půjde o to, kolik bylo ve skutečnosti lidí na shromážděních na pražském Staroměstském náměstí, na Václavském náměstí, na Letenské pláni a na Škroupově náměstí při různých událostech uplynulých šedesáti let. Pro vyhodnocení byla zvolena dvě základní kritéria a zásady:

Za prvé: Žádné shromáždění osob netvoří homogenní masu. Hustota obsazení plochy se směrem od tribuny k okrajům zmenšuje, na volném prostranství se okraje shromáždění průběhu akce mění, uvolňují. Na prostranství ohraničeném budovami nikdy kompaktní obsazení nedosahuje k této hranici (zvláště když je tvořena skleněnými výlohami obchodů).

Za druhé: Je rozdíl mezi tlačenicí-návalem ve voze metra či autobusu a tlačenicí na demonstraci. Pokud má účastník vydržet stát na místě bez opory celou hodinu, a přitom mít možnost, byť omezeného, pohybu (tleskání, mávání, kouření), není reálné předpokládat hustotu účastníků větší než 3,5 osoby na metr čtvereční. (Mimochodem – nejlepší způsob, jak si vyzkoušet maximální „hustotu“ jednoho metru čtverečního, je tento: odstavte si doma skříň metr od zdi, nejlépe v rohu, sezvěte sousedy a zkuste, kolik se vás na vyměřenou plochu vejde.)

Proč se (ne)účastníte demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii?

ŠKROUPOVO NÁMĚSTÍ, 10. PROSINCE 1988

První manifestace nezávislých občanských sdružení ke Dni lidských práv. Státní moc ji nedobrovolně povolila pod tlakem návštěvy francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, média mohla psát o akci minimálně (nejlépe vůbec ne), a když už, tak s negativním znaménkem. Kromě toho byl pro manifestaci vymezen nevhodný prostor – náměstí má kruhový půdorys se středem a zahradnicky upraveným mezikružím.

Komunikace a chodníky mají v tomto prostoru plochu přibližně čtyři tisíce m2 a při hustotě 3,5 osoby/m2 je teoretická kapacita 14 000 osob. Dobové sdělovací prostředky ovšem uvedly shodně účast 1 500 osob – z fotodokumentace lze však bezpečně odvodit účast sedmi až osmi tisíc osob. Jde o příklad opačné manipulace než v případech, které budou následovat.

LETENSKÁ PLÁŇ, 25. LISTOPADU 1989

Využitelnost prostoru pro velké společenské akce vytvořily úpravy pláně v polovině padesátých let mezi hranou svahu nad Vltavou a nynější třídou Milady Horákové. Až do roku 1989 patřil tento prostor vojenským přehlídkám, v sedmdesátých a osmdesátých letech se tu konaly manifestace k 1. máji. Stály tu i cirkusové stany s maringotkami nebo parkovaly autobusy mimopražských fanoušků Sparty (případně odborářů účastnících se demonstrací na Staroměstském náměstí).

Demonstrace svolaná Občanským fórem v roce 1989 završovala řadu podobných akcí realizovaných na Václavském náměstí. Nejčastěji se hovořilo o 750 000 osobách. Při demonstraci stáli lidé i na travnatých místech, první řada účastníků byla posunuta téměř k tribuně na ochozu stadiónu Sparty. Shromáždění členila do bloků jen místa pro případný průjezd zdravotnické či bezpečností služby.

Babišovi hrozí vězení a zkusí všechno, prostě to celé smrdí. Lidem dochází trpělivost,…

Pískem a drobným štěrkem upravená plocha: 61 000 m2. Teoretická kapacita plochy při 3,5 osoby/m2: 213 500 osob. Skutečně obsazená plocha: 80 800 m2. Reálná účast: 225 400 osob.

Z uvedeného vyplývá, že skutečná účast dosáhla přibližně třiceti procent účasti uváděné sdělovacími prostředky. V případě, že by se na Letenské pláni skutečně shromáždilo 750 000 občanů, muselo by se jich naskládat na každý čtvereční metr devět.

STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ

V novodobé historii se díky propagandistické praxi dostalo tomuto náměstí zvláštního „vyznamenání“. Po celou dobu totiž platí: když se řekne celé Staroměstské náměstí, znamená to 100 000 účastníků. Náměstí bylo například svědkem shromáždění, které mělo manifestovat souhlas se zřízením protektorátu Čechy Morava, v únoru 1948 zde z balkonu mluvil k davům Klement Gottwald, v následujících desetiletích se scházeli milionáři, po roce 1989 se zde radovali hokejoví i fotbaloví fanoušci, pro Václava Klause zpívala Lucie Bílá.

Velikost náměstí je historicky i stavebně ustálená, ale v některých pramenech se objevují rozdíly. Dr. Emanuel Poche uvádí například ve svých publikacích hodnotu 9 000 m2, z Atlasu ortofotomap 1:6000 či z katastrálních map 1:5000 a 1:2000 je možno vypočítat střední hodnotu 10 000 m2. Připojíme-li k náměstí také vyústění ulice Celetné a Dlouhé třídy (zaplňované účastníky shromáždění jen ve zvláštních případech), dobereme se hodnoty 10 500 až 11 000 m2. Záleží také na tom, zda se odečte plocha sousoší Jana Husa, nebo ne. Pro náš případ doporučuji použít hodnotu 10 000 m2.

Má-li Staroměstské náměstí plochu 10 000 m2, potom ono „magické číslo“ 100 000 neznamená nic víc a nic méně, než že na každém čtverečním metru demonstrovalo či manifestovalo deset (!) účastníků. Což je nesmysl. Teoretická kapacita prostoru je 35 000 osob, reálná kapacita (za předpokladu, že hustota shromážděných klesá z hodnoty 3,5 os/m2 s rostoucí vzdáleností od tribuny) je pak 28 000-30 000 osob.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 1942-1989

Za první republiky se na Václavském náměstí nekonalo mnoho akcí, které měly shromážděním maximálního počtu účastníků manifestovat „vůli národa“. Ale už v roce 1942 tu údajně na 200 000 naorganizovaných občanů protektorátu Čechy a Morava „přísahalo věrnost Říši“. V únoru 1948 zase přijímalo opět 200 000 Pražanů radostné hlášení K. Gottwalda o podpisu prezidenta republiky na seznamu nové vlády (viz A Svoboda-A. Tučková-V. Svoboda: Jak to bylo v únoru, MF 1948).

Česko na křižovatce: Buď nás čeká Mordor s Babišem a spol., nebo návrat k normálním …

Václavské náměstí je podobně jako Staroměstské náměstí prostor stavebně daný, jeho velikost byla ukončena výstavbou Národního muzea. Fronty podélných stran náměstí neprobíhají (jak by se mohlo zdát) rovně – dolní část náměstí o průměrné šířce 47 m měří od Domu ČKD na Můstku po vyústění Jindřišské ulice 270 m. Horní část náměstí o průměrné šířce 59 m, mezi Štěpánskou a Opletalovou 61 m a v závěru pod Muzeem 57 m) měří od Jindřišské ulice po přední okraj sousoší sv. Václava 400 m. Takto definovaný prostor včetně rozšířené části u Špalíčku na Můstku má teoretickou plochu 36 900 m2, čili teoretická kapacita při 3,5 osoby/m2 činí 129 150 osob.

Odpočítat je třeba plochy zahradnicky upravené, s keřovou výsadbou, a výstupy z metra a vzít v úvahu, že při akcích po roce 1989 neodstraňovala policie parkující automobily, jak bylo zvykem dříve. Tak zůstane k dispozici 33 100 m2 pro 115 850 účastníků. Od Můstku k Václavovi, ode zdi ke zdi.

V listopadu 1989 jsme se ovšem dozvěděli, že s Martou Kubišovou zpívalo hymnu na Václavském náměstí 200 000 lidí, aby v pátek 24. listopadu přivítalo Věru Čáslavskou už údajně 300 000 občanů (viz J. Černý: Konec normalizace; Nakl. Lidové noviny 1990). A o deset let později, při diskusi ve sněmovně, jeden z poslanců hrdě prohlašuje: „Zatímco my jsme seděli nahoře v Melantrichu, pod námi bylo půl milionu Pražanů.“  Takže 200, 300, nebo 500 000 účastníků? Pokud ano, tak na ploše jednoho metru čtverečního manifestovalo šest, devět, či dokonce patnáct občanů.

Netradiční situování tribuny na podélné straně namísto u sochy sv. Václava sice tehdy přineslo daleko větší využití celé šířky náměstí, touha alespoň slyšet, když už ne vidět, také rozšířila obsaženou plochu i do Jindřišské, Vodičkovy a Štěpánské ulice, ne však výrazným způsobem. I když plochu obsazenou účastníky rozšíříme na 37 700 m2, dostaneme se k reálně odečtené účasti 110 500 osob.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, 3. PROSINCE 1999: DĚKUJEME, ODEJDĚTE!

Na většině plochy náměstí procházeli občané bez většího zájmu o demonstraci, chodníky byly nepropustné nebo obtížně prostupné jen od vyústění Krakovské ulice po sousoší sv. Václava. Souvislé shromáždění končilo ještě před Štěpánskou ulicí, od Opletalovy dolů bylo obsazení plochy velmi řídké, volně průchozí.

Účast uváděná v médiích: Prima 80 000, ČT 50 000, LN přes 50 000 účastníků.

Plocha obsazená účastníky: 9 750 m2. Reálně odečtená účast: 23 750 osob.

Jiří Ovčáček hledá sebevražedného lumíka, který je napůl brouk a napůl motýl, aby ho…

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, 5. LEDNA 2001: ČESKÁ TELEVIZE, VĚC VEŘEJNÁ

V horní polovině náměstí obsazeny i chodníky od sousoší sv. Václava až po Štěpánskou ulici. Provoz automobilů i tramvají Vodičkova-Jindřišská probíhal bez omezení. Dolní část náměstí od Jindřišské k Můstku obsazena podstatně méně, volně se pohybujícími občany, v závěru náměstí na Můstku stánky vánočních trhů v běžném provozu – pohyb občanů oběma směry v podélné ose.

Účast uváděná v médiích: ČT 100 000, ČRo 100 000, Reflex 100 000, LN okolo 100 000. Plocha obsažená účastníky: 25 000 m2. Reálně odečtená účast: 51 500 osob.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, 11. LEDNA 2001: ČESKÁ TELEVIZE, VĚC VEŘEJNÁ

Plná šířka náměstí byla využita jen těsně kolem tribuny u sousoší sv. Václava a také proti Melantrichu, kde byla instalována velkoplošná obrazovka a reproduktory. Střední třetina náměstí zůstala zcela volná.

Účast uváděná v médiích: Prima 60 000, LN 60 000, Právo 50 000. Plocha obsazená účastníky: 7 125 m2. Reálně odečtená účast: 21 300 osob.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, 21. DUBNA 2012: DEMONSTRACE ZA ODSTOUPENÍ NEČASOVY VLÁDY

Odbory, které demonstraci organizovaly: 120 000, tehdejší média: 100 000, Policie ČR 80 000.

Václavské náměstí bylo v horní části plné, část od Vodičkovy ulice dolů k Můstku byla demonstranty obsazena o něco řidčeji. Odhad: 70 000 osob.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, 4. ČERVNA 2019: DEMONSTRACE PROti BABIŠOVĚ VLÁDĚ

Milion chvilek (organizátoři demonstrace): 120 000. Tuto informaci převzala i většina tuzemských i zahraničních médií. Ministerstva vnitra: 70 000.

Václavské náměstí bylo až na krajní pruhy pro procházející lidi plné v horní i spodní části, dav „přesahoval“ i na kraj bočních ulic. Odhad: 80 000 osob.

Na to, jak se slavná pražská náměstí zaplňovala v minulosti i v soušasnosti, se podívejte v naší fotogalerii:

Zápisky českého vězně: Nováček může spadnout do kolotoče pašování drog dřív, než si to…
Unikátní akty: Krásné a sexy fotografie mladých žen z 20. let minulého století.…

VLADIMÍR USTOHAL, REDAKCE



Colours of Ostrava 2019

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Reflex Stage Program, účinkující a hvězdy Festival v ulicích 2019

Na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava zazáří velké hvězdy. Přijede kapela The Cure. Festivaloví hosté se také mohou těšit na Florence + The Machine. Vše podstatné o Colours of Ostrava 2019 se dozvíte v našem speciálu.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Karel Zich: Český Elvis Presley, jehož zářnou kariéru předčasně ukončila smrt
PREMIUM X Situace Andreje Babiše: Co může premiér ve svém trestním stíhání použít jako záchrannou brzdu
PREMIUM X Zelený Raoul: Zeman zničil Nečase, Sobotku, Hamáčka... Teď je na řadě kůrovec!
PREMIUM X JXD: Tachyonová komora funguje! Kouřím o cigaretu méně!
PREMIUM X Jako kůl v plotě: Vystoupení, které vstoupilo do dějin české politiky. Znamenalo začátek konce komunismu

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější