Svoboda vnesla do života lidí spoustu novot.

Svoboda vnesla do života lidí spoustu novot. Zdroj: AMC Networks Central Europe s.r.o.

Centrem pornoprůmyslu se na počátku 90. let stala Budapešť.
Pornohvězda známá pod pseudonymem Monique Covet.
Rumunská čarodějnice Maria Campinová.
Mária Reháková patří mezi nejbohatší Slovenky.
Západní prosperita přinesla trend hromadění. Piercingy nevyjímaje.
7
Fotogalerie

VIDEO: Porno, zbohatlíci i ezoterika pod dohledem Kusturici na TV stanici Spektrum

Pád komunismu přinesl zemím střední a východní Evropy divoká devadesátá léta, svobodu a s ní i věci, o kterých se po desetiletí smělo hovořit jen šeptem. Západní myšlení vtrhlo do všech aspektů života a to, co do té doby jen bublalo pod hladinou všednosti, díky nespoutanému kapitalismu vytrysklo na povrch. A právě tuto éru bude od 22. listopadu každý čtvrtek ve 22:00 na televizní stanici Spektrum představovat dokumentární seriál Tenkrát na východě.

Pětidílným seriálem diváky provede slavný režisér Emir Kusturica. Přiblíží příběhy zbohatlíků, vývoj gastronomie od „potravinových šmejdů“ k moderní gastronomii, povrchní prostředí módních ikon, tajemstvím zahalený svět ezoteriky i drsný porno průmysl, který je s východní Evropou spjatý už od pádu železné opony.

Pornoprůmysl: za lepším životem do sex byznysu

Maďarské, české, slovenské i ukrajinské ženy i muži se v období transformace stali hvězdami. Mnozí zahraniční porno-producenti se totiž po pádu opony přestěhovali do Budapešti, protože zdejší herci a herečky pobírali nižší platy a maďarská metropole zároveň nabízela krásné natáčecí lokality. Dívky byly krásné a dychtivé. Porno považovaly za vstupenku do nového života v bohatství i příležitost, jak se vymanit z často nefunkčních rodinných vztahů a špatných životních podmínek.

Tato epizoda seriálu Tenkrát na východě tak diváky přivede do světa porno průmyslu a představí hned několik lidských příběhů, na jejichž základě ukáže tehdejší trendy i vývoj. Jednou z protagonistek je třeba pornohvězda s pseudonymem Monique Covet, která účinkovala ve více než stovce lechtivých filmů.

Ezoterika: věštci, kteří předpověděli krvavý pád režimu

Ezoterice se v této části Evropy daří. Služeb čarodějnic, jejichž kultura vychází z romského folkloru, nevyužívají jen obyčejní lidé, ale i prominenti a politici. Tato epizoda dokumentárního seriálu se zaměří na vztah mezi slavnými ezoteriky (i jejich kolegy z malých měst) a jejich klienty.

Třeba na doslova korunovanou královnou rumunských čarodějnic Marii Campinové, jejíž služeb využíval i diktátorský manželský pár Nicolae a Elena Ceausescu. Maria tvrdí, že předpověděla revoluci i krvavý pád diktátora, ale prý jí neuvěřili. Dnes poskytuje své služby jako soukromá podnikatelka a na její rady se dodnes spoléhají rumunští sportovci i politici. 

Móda: čím víc, tím líp

Ve střední a východní Evropě přinesl pád železné opony svobodu, kterou charakterizují i módní guru, extrovertní umělci, milovníci tetování, silikonové krásky i světští polobohové s naleštěnými svaly. „Západní prosperita“ přinesla trend hromadění věcí, nejen jídla a oblečení z módních řetězců, ale i přemíru tetování, piercingu, svalů a silikonů.

Stimulační práh lidí stoupá a pravdou je, že v době Instagramu jste vidět jen tehdy, pokud uděláte něco extrémního. Své o tom ví i „ruská Barbie“ Tatjana Tuzová, která si vydělává tím, že je kopií celosvětově známé plastové panenky Barbie. Tatjana navíc věří, že díky image panenky v růžovém si uchová věčné mládí. 

Staré peníze a noví zbohatlíci: luxusní paláce, pozlátka i nevkus

Někteří v postkomunistických zemích zbohatli přestěhováním se do dříve znárodněných aristokratických domů, jiní zbohatli díky privatizaci nebo tržnímu hospodářství. Jednou z nejbohatších Slovenek je Mária Reháková, mediální magnátka, která podniká v oblasti kultury a je autorkou ankety Slovenka roku. Před pádem režimu pracovala v zahraničním obchodě a svým kontaktům na Západě otevřela postkomunistický trh. Její manžel, který dodnes figuruje na seznamech nejbohatších Slováků, přivedl do země prvního mobilního operátora.

Gastro: od lančmítu po michelinské hvězdy

Lančmít neboli pivní klobása, ve které není žádné maso, čokoládou plněný zimní „ledový“ krém a čokoládové pusinky… Železná opona ohraničila i kulinářské zvyky. I v této oblasti došlo ale naštěstí ke zlomu a od vypuknutí gastro-revoluce v roce 2010 byly už pěti budapešťským restauracím uděleny michelinské hvězdy. Další dvě jsou v Praze a dvě ve Varšavě.

Jedním z nejznámějších prominentních kuchařů je Zdeněk Pohlreich, který se proslavil především televizním pořadem Ano, šéfe, v němž si vůči jiným provozovatelům restaurací nebere žádné servítky. Pohlreich se vyučil kuchařem proti své vůli a vaření jej zpočátku vůbec nebavilo. Až v Austrálii si osvojil základy moderní kuchyněa stal se odborníkem na gastronomii v České republice. I s jeho pohledem na vývoj gastronomie vás seznámí seriál Tenkrát na východě vysílaný na televizní stanici Spektrum.

Na facebookových stránkách televizní stanice Spektrum můžete soutěžit o atraktivní hrací sety, které zpříjemní dlouhé zimní večery. SOUTĚŽIT MŮŽETE ZDE.