Asi nejznámějším příkladem jsou rozinky a hrozinky. Slovo rozinky vzniklo původně z německého Rosinen (sahajícího k latinskému racemus označujícímu vinné bobule). Lidem ale připomínalo spíš výraz hrozen, a přetvořili ho tedy na hrozinky.
Nová podoba slova se začala používat natolik běžně, že dnešní spisovná čeština již považuje za správné rozinky i hrozinky. Zatímco nářečí v Čechách znají pouze rozinky, na Moravě jsou doloženy podoby hrozinky, hrozénky, hrozny, ale i cibéby (z německého Zibeben) a ve Slezsku hrozenky i rozenky.
Povraz a provaz
Dalším případem je slovo provaz, které mělo původně podobu povraz. Příbuzný mu byl výraz povříslo označující svazek slámy k vázání snopů. Lidem si ale začali povraz spojovat se slovem vázat nebo provázat a na základě toho ho změnili na provaz.
Nemusíme ale sahat ani tak hluboko do historie češtiny. V současnosti často slýcháme i čteme spojení protěžovat někoho, bohužel správná podoba je jedině protežovat. Slovo totiž pochází z francouzského protéger neboli chránit a nijak nesouvisí s českým těžký ani obtěžovat a podobně.
Odhadovat původ slov je lákavé, ale ne vždycky je všechno tak, jak se zdá na první pohled. Etymologické slovníky někdy zachycují přímo detektivní pátrání. Nejsou zákruty vývoje slov fascinující?
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
