Průměrný rodič malého dítěte má v podstatě z hlediska krátkodobosti jenom jeden cíl. Unavit dítě, aby usnulo. O ničem jiném to rodičovství není. Unavit dítě. Unavené dítě se rovná hodné dítě. Hodné dítě se rovná spokojený rodič. Je to jednoduchá matematika s třešinkou na dortu. Unavené dítě brzy usne. Je všeobecně známo, že děti jsou nejhezčí, nejroztomilejší, nej… prostě nejlepší, když spí. Spící dítě je lepší než sex (který tedy mimochodem bez spícího dítěte nelze uspokojivě provozovat).
A nyní přicházíme k zásadní otázce. Jak se dá unavit dítě? Mnozí rodičové mi jistě dají za pravdu, když napíšu, že dítě funguje na jiné bázi než dospělý člověk. Někdo tvrdí, že děti fungují na fotosyntézu, jiní zase říkají, že děti jsou něco jako perpetuum mobile. Jsou i tací, kteří přísahají, že jejich dítě je něco jako upír. Akorát místo krve vysává svým rodičům energii.
Těžko říct, jaká teorie je správná, a nebál bych se tvrdit, že správné jsou všechny. Jak jinak vysvětlit malého permoníka, který tři hodiny skáče na posteli, vykřikuje, že je letadlo, a potom další dvě hodiny rotuje kolem své osy (Protože… vlastně tam žádný důvod není. Prostě jenom rotuje. Máte dítě, co rádo rotuje. Smiřte se s tím. Může být hůř.), a když přestane, vůbec není unavené. Já kdybych tři hodiny skákal na posteli, tak nejen že bych už po pěti minutách tu postel rozlámal na kousky, jelikož jsem přes svátky lehce ztučněl, ale tak při dvacátém výskoku by mě braly křeče, píchalo by mě v boku a někde u padesátého výskoku bych se pozvracel a omdlel vyčerpáním.
Následně bych pět dnů a pět nocí ležel v posteli v horečkách.
To děti ne. Člověk má pocit, že ti malí skřítkové frčí na kokainu, protože tolik energie, kolik vydají, to snad ani není možný.
No a teď k věci. Představte si, že máte před sebou malého nezničitelného šílence, který nevydrží deset vteřin v jedné poloze a který energii získává z bůhví čeho. Jak ho chcete unavit?
Já osobně jsem několik pokusů o unavení svého syna v minulosti absolvoval. Ono to vypadá jednoduše. Jelikož je rodič přeci jenom chytřejší než tříleté dítě, dokáže šetřit silami a hlavně podvádět. Například pokud si dáte s dítětem závod, kdo bude rychleji třeba u značky, tak dítě bez přemýšlení utíká jako o život a vy můžete postupně tempo mírnit, až přejdete do pohodové pomalé chůze. Dítě vyhraje a bude šťastné, a navíc udělá mnohem více pohybů než vy. A o tom to je. Pokusit se nepředřít, zatímco z dítěte budete soustavně ždímat všechny jeho síly.
No jo, ale ono to tak snadné není. Nevím, jak je to možné, ale dítě má v sobě tolik síly, že i kdybyste půl dne seděli na židli a dítě ten stejný čas kolem vás pobíhalo dokola, vy budete po tom půldni mnohem unavenější než dítě. Jak je to možné? Tak to nemám ponětí. Já mám takovou malou osobní teorii, že když člověk zplodí dítě, předá mu i většinu své životní energie. Přeci jenom když máte dítě, máte splněno a můžete umřít. Nač tedy by vám byla energie?
To je samozřejmě jen můj osobní názor, který se neopírá o žádný vědecký výzkum.
I když zažijete selhání v unavování, jeden se jen těžko vzdává a zkouší to znovu a znovu. Já jsem absolvoval snad všechny pokusy o unavení dítěte. Všechny skončily tak, že jsem se z posledních sil doplazil do postele v očekávání blízké smrti a nezničitelný syn kolem mě nadšeně poskakoval a křičel: „Ještě, ještě, ještě…“
Já se jako rodič rozhodně vzdávat nebudu. Jednoho dne to dítě unavím. I kdybych měl chcípnout. Navzdory zkušenostem a nezdarům z minula jsem optimista a věřím, že jednou to přijde. Jednou se mi to dítě podaří uspat.
Závěrem bych se rád vrátil k nadpisu článku. Jak se dá unavit dítě? Bystrý čtenář si jistě všimnul, že jsem nenabízel varianty, jak dítě unavit. Nadpis článku je proto třeba brát přesně tak, jak je napsaný. Tedy jako otázku. Jak ku..a unavit malé dítě? Poraďte, protože já už fakt nevím.
