Mluvíte několika jazyky? Podle vědců můžete být člověkem, který v sobě nosí více osobností najednou. Dokážete je v sobě „přepínat“. Závěry popsal web newrepublic.com.
Například Noam Schreiber, editor magazínu New Republic, vysvětluje, proč na svou dceru mluví anglicky, i když jeho mateřštinou je hebrejština. „Když mluvím hebrejsky, jsem daleko chladnější, vážnější a méně srozumitelný. Mluvím více úředně. Když ale hovořím anglicky, jsem trpělivější a mírnější.”
Jenže to není pouze subjektivní pocit Schreibera, potvrzují to i vědci. Různé jazyky v nás vytvářejí různé osobnosti. Lingvisté Jean Marc Dewale a Aneta Pavlenko se mezi roky 2001 a 2003 zeptali tisíce lidí, kteří mluví dvěma jazyky, jestli se cítí jako jiný člověk, když mezi jazyky přepínají. Dvě třetiny z nich odpověděli, že ano.
V roce 1964 se socioložka Susan Ervin rozhodla prozkoumat roli jazyků při tvorbě jednoduchých příběhů. Vybrala 64 Francouzů, kteří žili dlouhou dobu v USA a uměli dobře oba jazyky. Poté jim dala různé obrázky, ke kterým měli účastníci studie vymyslet příběh. V prvním experimentu se mluvilo pouze anglicky, v druhém pouze francouzsky. Výsledek byl překvapivý. Příběhy v angličtině častěji zahrnovaly ženský úspěch, fyzickou a slovní agresi vůči rodičům i pokusy utéct od vlastního provinění. Příběhy ve francouzštině častěji zahrnovaly nadvládu starších, vinu a slovní agresi vůči vrstevníkům.
Ervin poté provedla další průzkum, ve kterém oslovila Japonky, které dlouho žily v USA. Test tentokrát nabídl zaškrtávání více možností a prováděl se opět ve dvou jazycích. Odpovědi se od sebe diametrálně lišily podle toho, jakým jazykem Japonky odpovídaly.
Zatím nevíme, proč se při mluvení v různých jazycích mění obsah sdělení. Nevíme ani, zda to ovlivňuje společnost, ve které žijeme, nebo jestli existují vrozené rozdíly mezi jazyky. Vědci říkají, že je k tomu nutné udělat další výzkumy.
