Ir Garth Ennis se rozhodl ukončit dobrodružství nájemného zabijáka s rentgenovým zrakem Tommyho v příznačně pojmenované knize Hitman: Zavíračka (vydává BB Art). Již delší dobou se do krvavých přestřelek, cynických hlášek, chlapáctví a krásy rozstříkaných mozků a jiných končetin začala nenápadně, ale jistě vkrádat melancholie, sentimentalita a fatalismus. Asi jako když se dojímá hongkongský rejža John Woo nebo ožralý duch Sama Peckinpaha. Tommy chrání slabé a bezbranné, poštve na sebe mafiánskou armádu a (pozor, spoiler!) padne. Je trochu škoda, že po všech těch poražených zombících, dinosaurech, démonech, upírech a jiných šílených maniacích to vše skončí jaksi bez fanfár. Tommy by si přece jen zasloužil větší „smrtící“ ohňostroj.
Chuť si lze spravit u doplňující knihy k již ukončené sérii Kazatele, grafického románu s titulem Preacher: Pradávná historie (BB Art), v němž Ennis dokazuje, že je vypravěčským esem. Jde o samostatné příběhy odehrávající se ve světě Kazatele, zaměřené především na vedlejší postavy. Je to drsné jak jižanský zapadákov, vtipné i tragické a řeší se tu tak zásadní věci jako čest, vykoupení, láska, rock´n´roll, sex, chlast a náboženství. V dusné atmosféře americké gotiky tu bloudí démoničtí kovbojové, opravdoví upíři žeroucí čtenáře ságy Stmívání, znetvořený fanoušek Kurta Cobaina, zdegenerovaní burani prznící ryby a blondýnky a samotný ďábel mastící karty o duše hříšníků. Dílo je narvané všemožnými odkazy, je intenzivní, čtivé a řádně krvavé.
Je třeba upozornit i na nedávnou opětovnou publikaci fenomenálního díla Arta Spiegelmana Maus (Torst), které slaví čtvrtstoletí od svého prvního vydání. Tento zásadní komiks pomocí antropomorfních zvířátek popisuje holocaust, zrůdnost nacismu a pokroucené charaktery v mezních situacích. Jde o jedno z nejdůležitějších děl konce 20. století a jeho dojemnost a tragika dodnes působí omračujícím dojmem. Pokud vám tato kniha chybí nebo jste ji nečetli, je zcela nutné si doplnit vzdělání.
Jako z jiného vesmíru oproti tomu působí komiks Blacksad (Crew), v němž Španěl Juan Díaz Canales představuje panteřího detektiva drsné školy, vyšetřujícího případy zasazené do jakési paralelní metropole připomínající 50. léta. Skvělý scénář zahrnuje špionážní zápletky, Ku-klux-klan, odkazy na mccarthismus nebo feťáky a bluesmany. I díky kresbě Juanja Guarnida jde o velmi příjemné dílko.
Klasičtí superhrdinové to mají poslední dobou těžké. Kdejaký autor chce přijít s novým pojetím, snaží se o různé restarty, postmoderní přístupy, paralelní světy, nečekaná spojení atd. Někdy to ovšem není vůbec na škodu, jak dokazují následující díla. Mark Millar (Mrtvý nebo živý a Kick-Ass: Nářez) se k tomu postavil zajímavým způsobem. Představte si alternativní realitu, kde Kal-El nepřistane ve Smallville, ale kvůli sekundovému zpoždění se zřítí v srdci Sovětského svazu. Jinými slovy, co by se stalo, kdyby byl Superman členem komunistické strany, rval se s imperialismem, stál po Stalinově boku a v potu tváře budoval komunismus? Takto vypadá rozložení sil v knize Superman: Rudá hvězda (BB Art). Millar si chytře pohrává s dějem (ruská verze Batmana je disident-záškodník, Kennedy je ženatý s Marilyn Monroe...) a s geekovskými odkazy, ovšem kromě zábavnosti tu je i hlubší rovina (formování superhrdiny svým okolím) a ke konci se pokládá otázka, zda dobře míněná akce opravdu vede k dobru. Škoda že nebyly více využity sovětské kulisy; to ale nic nemění na skvělé kresbě mísící současný komiksový standard s ruským konstruktivismem a sociálněrealistickými obálkami. Kniha je vůbec krásně graficky zpracovaná.
Velký mág chaosu Grant Morrison, jeden z nejlepších současných komiksových autorů, v knize Batman a syn (BB Art) opatřil Netopýřího muže zavilým nevychovaným synkem. A aby toho nebylo málo, vyslal ho autor do bitvy s mutantími muži-netopýry-ninji, rodinné vazby se zamotají a utkají se v boji dobra a zla. Napínavý příběh je v půlce doplněn skvělou psychohorrorovou povídkou Klaun o půlnoci, ilustrovanou jedinečnými fotokresbami Johna Van Fleeta. Obdobně jako Morrisonovo pojetí JLA: Ligy spravedlnosti (BB Art), kde mezi galaktickými souboji těch největších hrdinů přichází s motivy, jako je paralela superhrdinů s Olympským panteonem, propracovanými zloduchy a prostupujícími se jinými realitami. Je to více při zemi, ale stále (a to především vizuálně) působivé.
Při té příležitosti není od věci si zopakovat naprostou batmanovskou klasiku Batman: Návrat temného rytíře (Crew) z dílny mistra Franka Millera. Batman je zde starý a zahořklý, časy se nebezpečně změnily a konformismus a hrozba jaderného konfliktu mu jdou zle po krku. Komiks lze brát jako satiru na média, esenci maskovaných mstitelů a také jako kritiku reaganovské Ameriky 80. let. Naprostá klasika!
Frank Miller mimo jiné v roce 1991 vydal zajímavou knihu Drsná škola (Comics Centrum ji v češtině publikovalo minulý týden), inspirovanou povídkou Philipa K. Dicka. Výsledkem je brutální řezačka plná robotů. Kniha je navíc restaurovaná (údajně se na ní v našich končinách pracovalo dva a půl roku), takže více vynikne úchvatná kresba Geofa Darrowa, který se v minulosti podílel třeba na výtvarných návrzích filmů Blade Runner a Matrix.
Frank Miller - Drsná škola • Foto Frank Miller
Jedním z ústředních nepřátel Batmana je démonický psychopat Joker, který za hysterického smíchu páchá jeden ohavný zločin za druhým. Obdobně jako Alan Moore ve svém Killing Joke se Brian Azzarello snaží v knize nazvané jednoduše Joker (BB Art) dostat přes všechna klišé, špinavý make-up, hysterii a smrtelné vtípky Jokerovi pod kůži. Za asistence silně propracované, expresionistické, surové kresby Leeho Bermeja se odvíjí napínavý příběh (z pohledu zdánlivě bezvýznamného poskoka), kde brutalita, sebezničující násilí a chuť po moci maskují strašidelné zoufalství, znepokojivou temnotu a naprostou bezvýchodnost nefiltrovaného, toxického šílenství. Silně depresivní. Ale je jaro, a tak vám napalmem a neřestí nasáklý Gotham City poskytne útulné přístřeší...
