Ve čtvrtečním Reflexu (vyjde 4. dubna) vyjde obsáhlý článek (můj a kolegy JXD) o chorobách. Jiří se zaměřuje spíše na ty infekční, zavlečené zahraničními parazity a zhusta venerické (každému, co jeho jest), já zase na nejčastější příčinu pracovní neschopnosti u nás – nemoci dýchací soustavy, převážně chřipku a akutní infekce horních cest dýchacích. Na otázky spojené s chřipkou Reflexu odpovídal profesor JIŘÍ BERAN, ředitel a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny při Poliklinice II. v Hradci Králové.
Mezi lety 2007–2011 došlo k razantnímu poklesu (o více než polovinu) počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti. Kvůli legislativním změnám u výplat dávek nemocenského pojištění totiž nechodíme s příznaky laicky diagnostikované chřipky k lékaři, protože nechceme jít na nemocenskou. Děláme chybu, když ordinace praktických lékařů obcházíme obloukem?
Je chyba, když neléčíme probíhající respirační onemocnění. Není však nutné s každou respirační nákazou běhat k lékaři, protože ten nám stejně předepíše léky proti jednotlivým příznakům. Většinu z nich si beztak můžeme rovnou zakoupit v lékárně – ty proti horečce a bolesti, na tlumení kašle nebo na podporu vykašlávání a na zmenšení otoku nosních sliznic. Je však velkou výhodou, pokud v akutním období příznaků – horečka, kašel – zůstaneme doma na lůžku. I proto, že základem prevence i léčby jakéhokoliv respiračního onemocnění je izolace nemocného po dobu akutních obtíží. K lékaři bychom měli určitě zajít v případě, že se náš zdravotní stav během tří až pěti dnů nelepší, nebo se dokonce zhoršuje – když neustupuje horečka, kašel je stále častější, sputum již není bílé, ale má nažloutlou barvu...
Jak dlouho chřipka trvá a jak ji léčit?
Chřipka je jednou z nejběžnějších infekcí v období od ledna do dubna a při nekomplikovaném průběhu trvá sedm až deset dní. Nekomplikovaná chřipka může být léčena bez návštěvy lékaře, ale jakékoliv komplikace by měl vždy vyhodnotit lékař. Dobrá léčba chřipky vyžaduje pobyt nemocného v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších 24–48 hodin po normalizaci tělesné teploty. Příznaky chřipky se tlumí symptomatickými léky, během léčby se zvyšuje podávání vitaminu C a teplých tekutin. Rekonvalescence po prodělané chřipce bývá pomalá, pacienti se cítí i týdny po skončené nemoci značně unaveni, a proto by neměli během této doby podstupovat žádnou větší fyzickou či psychickou zátěž. Jakékoliv obtíže přetrvávající déle než čtyři týdny po prodělané chřipce pak musí vyhodnotit lékař.
Přenášíme na sebe vzájemně nákazu hlavně proto, že se neléčíme doma?
Ano! Základem prevence i léčby jakéhokoliv respiračního onemocnění je izolace nemocného po dobu akutních obtíží a zabránění přenosu původce na další osoby. Pokud kašleme a kýcháme, je velmi jednoduché nákazu přenést na ostatní. Většina respiračních nákaz se ovšem přenáší nejen vzduchem (virus v kapénkách), ale i kontaktem, třeba při podání rukou nebo při kontaktu s předměty (například když si po smrkání neumyjeme ruce). Vyšší teplota, sluneční záření nebo mráz zkracují životnost respiračních virů, naopak nejvíce a nejlépe se respirační nákazy přenášejí, pokud jsou ideální podmínky pro přenos – tedy vlhkost, teplota mírně nad nulou a dostatek nemocných, kteří mohou nakazit zdravé.
Způsobuje zvýšená přítomnost virů a bakterií v ovzduší jejich mutace?
Osobně se domnívám, že počet původců respiračních nákaz a jejich množství se dramaticky nemění. Ke změnám výskytu respiračních původců nedochází kvůli jejich mutaci (kromě viru chřipky, který podléhá změnám v genomu a tím v antigenní výbavě), ale spíše proto, že buď jsou, anebo nejsou ideální podmínky pro šíření původce od osoby k osobě. Ideálními podmínkami je teplota vzduchu mezi nulou a 10 °C, vysoká vlhkost, nemožnost větrat, nahloučenost osob nebo nízká doba a intenzita slunečního záření.
Zlepšuje expozice patogenům náš imunitní systém, nebo ho naopak devastuje?
Expozice patogenům u mladého zdravého člověka zvyšuje odolnost imunitního systému; základním kamenem prevence je však i u respiračních nákaz zdravý způsob života. Nejdůležitější je mít dobrou konstelaci organismu v tom smyslu, že není narušený imunitní systém. K tomu nám pomáhá vysoký podíl přirozeného pohybu během dne, zejména takového pohybu, na který organismus není připravený, a proto ho aktivuje – například doběhnutí tramvaje nebo vyklusání schodů. Pro imunitní systém je mnohdy přínosnější nepravidelný přirozený pohyb, než když chodíte čtyřikrát týdně přesně v osm do fitcentra. Druhou komponentou související s prevencí je lokální ochrana před původci v respiračním traktu. Tam, například na povrchu dýchací trubice, jsou buňky, do kterých se chce virus dostat. Jsou pokryté řasinkami obalenými hlenem, jenž zachytává všechny viry, bakterie a nečistoty. Mechanická ochrana spočívá v tom, že máme hlenu vyšší vrstvu a že je kvalitnější. Toho dosáhneme například tím, že více sportujeme, tedy více dýcháme, a tak zatěžujeme respirační systém. Hlen se tím zpevňuje a viru se pak do buněk velmi těžko proniká. Prevencí je také sauna a pára, kde měníte teplotu vzduchu, což pro buňku představuje teplotní šok; adaptuje se tím, že pro svou ochranu vydává více hlenu. Špatné je nehýbat se, cvičit pravidelně a málo a pobývat dlouho v klimatizovaných místnostech či autech.
Hraje ve vyléčení z chřipky roli psychika, nebo je to mýtus?
Psychika je nesmírně důležitá. Známe celou řadu onemocnění, která jsou ovlivněna psychikou – především ta chronická. Psychické změny ve smyslu zpomalení všech činností, například u deprese, vedou až ke snížení funkce imunitního systému a k omezené možnosti se chránit proti respiračním nákazám. Ale platí to i obráceně – ve zdravém těle zdravý duch.
