Před 30 lety odhalil Mike Marcum stroj času a pak záhadně zmizel. Dokázal se opravdu přenést do budoucnosti?
Před 30 lety začal do nočního rozhlasového pořadu Coast to Coast AM, proslaveného popularizací záhad a konspiračních teorií, volat muž jménem Mike Marcum. Tvrdil, že se pokouší sestrojit stroj času, který mu umožní cestovat do minulosti i budoucnosti. Rok poté volal znovu s tím, že stroj je hotov a hodlá ho vyzkoušet sám na sobě. Poté Marcum zmizel. Co se s cestovatelem v čase stalo? Bylo jeho tělo objeveno ve 30. letech? Nebo se naopak přenesl do budoucnosti a ztratil paměť?
V dobách, kdy jsme ještě neměli Facebook, neexistovalo mnoho kanálů, které by se cíleně věnovaly paranormálním záhadám a konspiračním teoriím. Jedním z hlavních byl americký pořad Coast to Coast AM moderátora Arta Bella. Bell vysílal svůj program denně od jedné do páté hodiny ranní. Díky tomu, že byl šířen na dlouhých radiovlnách, mohli si ho naladit posluchači po celé Severní Americe a v dobách největší slávy jich k přijímačům zasedlo každou noc skoro 15 milionů. Art Bell jim svým sugestivním stylem servíroval koktejl zpráv, „které mainstreamová média zamlčují“, konspirační teorie a vyprávění o nejdivnějších záhadách a fenoménech. Mezi perly vysílání patřily například reportáže o únosech UFO, zlém duchu zakládajícím v Argentině požáry nebo skandální odhalení ruské čarodějnice obchodující s lidskými dušemi. Když v roce 1995 zavolal na linku Coast to Coast AM posluchač se zprávou, že v kůlně vyrábí stroj na cestování časem, z běžného programu to nijak zvlášť nevybočovalo. Později se ale příběh vyvinul způsobem, který byl podivný i pro Arta Bella.
Jákobův žebřík do vězení
Volajícím vynálezcem byl jednadvacetiletý Mike Marcum, student se zálibou v elektrotechnice a podivných experimentech. Při jednom z nich se prý pokusil z vyřazeného CD přehrávače sestrojit takzvaný Jákobův žebřík – přístroj generující mezi dvěma kovovými elektrodami elektrický výboj. Podle Marcumova tvrzení ale přístroj po spuštění nefungoval správně a místo obloukového výboje vznikl na vrcholu elektrod jakýsi sršící vír. Když do něj zvídavý experimentátor vhodil kovový šroub, zmizel neznámo kam a objevil se až po několika vteřinách na opačné straně místnosti. Marcum po opakovaných pokusech dospěl k názoru, že se mu náhodou podařilo sestrojit stroj na cestování časem. Pochopitelně mu to vnuklo stejnou myšlenku, která by napadla každého z nás. Rozhodl se odcestovat do minulosti a zbohatnout díky znalosti výherních čísel v loterii.
Při sestavování velké verze časostroje měl Mike Marcum narazit na technologické překážky. Transformátory získané z domácích spotřebičů nedokázaly vyrobit dostatečně vysoké napětí, a vynálezce proto začal hledat větší. Jelikož na jejich koupi neměl peníze, vloupal se nakonec do místní elektrické rozvodny, odkud si odnesl šest vyřazených průmyslových transformátorů. Po jejich zapojení vyhodil proud v polovině města, byl zatčen a v lednu 1995 odsouzen k několikaměsíčnímu vězení. Během rozjímání v káznici dospěl k názoru, že stavba stroje času je pro jedince příliš velké sousto, a rozhodl se požádat o pomoc spřízněné duše. Hned po propuštění zvedl telefon a vytočil číslo linky pořadu Arta Bella.
Brána v časoprostoru
Rozhovor v pořadu Coast to Coast AM udělal z podivínského mladíka celebritu záhadologické komunity. Jeho tvrzení nijak nevybočovalo z náplně pořadu, kam běžně volali „svědci“ s tvrzením, že CIA klonuje v tajných laboratořích lidsko-zvířecí hybridy. Na rozdíl od nich ale Marcum působil zcela normálním dojmem, vystupoval velmi skromně a bylo zřejmé, že se v elektrotechnice opravdu vyzná. Popularita mu vynesla stovky příznivců a přispěvatelů. Lidé mu posílali rady, peníze, nástroje a součástky, nabízeli mu přístup do laboratoří a průmyslových dílen. Marcum pak do pořadu volal ještě několikrát a vždy oznámil další průlom na své cestě k vynálezu stroje času. Hovořil o monumentálním, skoro pětimetrovém zařízení schopném vyrobit „plazmové tornádo“, v jehož středu se otevírala brána napříč časoprostorem. Marcum během experimentů údajně posílal do minulosti i budoucnosti nejprve kovové předměty, poté pokročil k organické hmotě, dřevu a malým zvířatům. Při jednom nezdařeném pokusu takto přišel o kočku a gauč, na kterém spala. V roce 1996 oznámil, že ho od konce testování dělí pouhých 30 dní a poté se hodlá vydat na cestu do minulosti. Na dotaz, co si s sebou hodlá vzít, odpověděl, že mobilní telefon. Pak se po Miku Marcumovi slehla zem.
Mezi posluchači Coast to Coast AM vzbudilo Marcumovo zmizení bouři dohadů. Art Bell spekulace ochotně přiživoval a éterem zanedlouho kolovaly historky jako vystřižené z Akt X. Jedna z nejpopulárnějších je založená na údajné zprávě nalezené v policejních archivech z 30. let. Vypráví o tom, jak hlídka nalezla na odlehlé kalifornské pláži podivný kovový válec. Uvnitř bylo rozdrcené tělo mladého muže, který v rukou svíral neznámý přístroj připomínající vysílačku. Z přiložené fotografie mělo být zřejmé, že přístrojem byl mobilní telefon. Jak to v případě fantastických tvrzení bývá, ani toto se nepodařilo nezávislým fakt-checkerům ověřit. Záhadologické komunitě ale imponoval, a zpráva, že Mike Marcum zahynul při cestě do minulosti, se mezi nimi stala tak trochu kánonem. V roce 2015 se ale Mike Marcum znenadání vynořil z hlubin zapomnění se zprávou ještě fantastičtější.
Přežil cestovatel časem vlastní smrt?
První interview po takřka dvaceti letech poskytl Marcum opět Artu Bellovi. Ten už v roce 2015 z Coast to Coast AM odešel a vysílal svůj vlastní pořad Midnight in the Desert (Půlnoc na poušti). V jeden páteční večer překvapeným posluchačům oznámil, že se mu podařilo Mika Marcuma vystopovat a dopravit ho na „bezpečné místo, odkud mu může poskytnout rozhovor“. Hlas připomínající Marcuma mu poté během dvouhodinového povídání sdělil, že se experiment opravdu podařil. Přístroj však vynálezce nevyslal do minulosti, kde by si mohl vsadit loterii a vyhrát. Přenesl ho do dva roky vzdálené budoucnosti, asi 1300 kilometrů od domova a zanechal ho v bezvědomí nedaleko města Fairfield v Ohiu. Přenos časem a prostorem navíc Marcuma připravil o paměť. Když úřady nebyly schopny zjistit jeho identitu, umístily ho do ústavu pro bezdomovce, kde se mu postupně začala vracet paměť. Nejprve si vybavil své jméno, poté rodné číslo. Získal zpátky doklady, začal žít normální život a pokoušel se navázat na své experimenty, dokud nepřišel o veškerý majetek při požáru.
Znovuobjevení polozapomenutého cestovatele časem vyvolalo v paranormální komunitě další senzaci. Fanoušci oslavovali jeho návrat a doufali, že s přispěním Arta Bella bude ve výzkumech pokračovat. Bell bohužel pouhý rok poté zemřel a Mike Marcum opět zmizel. Kde je mu dnes konec? Podle neověřených zpráv z diskusních fór paranormálních výzkumníků žije jako bezdomovec na Havaji a snaží se v crowdfundingové sbírce získat finance na sestrojení dalšího stroje času. Mnoho zarytých záhadologů ale považuje rozhovor z roku 2015 za podvrh a trvá na tom, že opravdový Mike Marcum zahynul ve 30. letech na odlehlé kalifornské pláži se svým mobilním telefonem v ruce.
