Obě hlavní politické strany v USA se chystají do listopadových prezidentských voleb vyslat kandidáty ve vyšším věku, než je aktuální průměrná délka života amerických mužů. Není tedy divu, že mnohá americká média rozebírají otázku, co by se stalo, kdyby jeden z nich v následujících měsících vrcholnou politiku opustil. Odpověď se odvíjí od toho, v jaké fázi volebního procesu by taková událost nastala. Zatímco v některých situacích by existoval jasný postup, v jiných by se Spojené státy dostaly do neprobádaných vod.
Stejnou otázkou se některá média zabývala už před volbami v roce 2020, kdy tehdejší prezident Donald Trump prodělal těžký případ covidu-19, zatímco proti němu kandidoval téměř 78letý pozdější vítěz Joe Biden. Nyní, když je republikán Trump ve stejném věku a demokratovi Bidenovi je 81 let, se morbidním spekulacím o zdraví kandidátů prakticky nelze vyhnout.
Navíc jsou zde soudní kauzy Trumpa, který je prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA. Ve čtyřech různých procesech čelí dohromady 91 obviněním z trestných činů, mimo jiné kvůli snaze zneplatnit výsledky minulých voleb.
Přesto je náhlé vypadnutí jednoho ze dvou hlavních kandidátů stále považováno za velmi nepravděpodobné. Ani u Bidena, ani u Trumpa nejsou veřejně známé informace o tom, že by trpěli vážnými zdravotními problémy. A pokud jde o Trumpovy obžaloby, pouze u jedné z nich je aktuálně pravděpodobné, že dospěje k verdiktu před listopadovými volbami. V této kauze, která se týká údajného falšování finančních záznamů, by přitom v případě odsouzení mohl vyváznout s podmínkou.
Opakování souboje mezi Bidenem a Trumpem se zdá být jisté, "také je ale pravda, že se něco může stát", napsala minulý měsíc televize CNN. Kdyby úmrtí jednoho z kandidátů nebo jiná dramatická událost nastala před dnem voleb 5. listopadu, byl by výběr náhradníka v režii dané politické strany. Pokud by se po volbách ukázalo, že vítěz se nemůže ujmout funkce, rozhodovali by v jisté fázi takzvaní volitelé, které kandidáti získávají za vítězství v jednotlivých státech, nebo v krajním případě Kongres.
"Sám jsem si to musel zjišťovat... Taky jsem to nevěděl," řekl o krizových plánech reportér deníku The New York Times (NYT) Reid Epstein, který v nedávném podcastu popisoval, jak by postupovala Demokratická strana, kdyby před srpnovým nominačním sjezdem něco vážného potkalo Bidena.
Vysvětlil, že za takové situace by "plán B" na sjezdu určili delegáti, tedy straničtí funkcionáři z jednotlivých států. Volba kandidáta až na předvolebním sjezdu byla v minulosti zcela běžná, od 70. let ale nominanta vybírají voliči v primárkách. Podle Epsteina si lze velmi těžko představit, že by za takové situace demokraté nenominovali viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Mimo jiné proto, že v tomto scénáři by již mohla být prezidentkou.
Na straně republikánů takto jasný nástupce exprezidenta Trumpa není. Druhá v počtu delegátů získaných během primárek je bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, její nominace se však nezdá jako pravděpodobné vyústění, vzhledem k tomu, jak ostře se vymezovala vůči Trumpovi. "Myslím, že bychom viděli spoustu dalších kandidátů, kteří své kampaně pozastavili, jak by se najednou ke kampani vraceli, a pak by se rozhodlo na sjezdu," tvrdí reportérka NYT Maggie Habermanová.
Výměna prezidentského kandidáta po nominačním sjezdu by byla bezprecedentní událostí. Deník The Washington Post v nedávném komentáři napsal, že nominace by nepřecházela automaticky na viceprezidentského kandidáta. Demokraté a republikáni mají pro tento scénář mírně odlišná pravidla, ovšem v obou případech by bylo rozhodnutí na předsednictvu strany.
Jednoznačný postup neexistuje ani v případě úmrtí vítěze voleb v době před inaugurací, která se koná vždy 20. ledna. Období mezi ní a dnem voleb zahrnuje další dva zlomové momenty, které by vývoj ovlivnily. Tím prvním je hlasování sboru volitelů, který formálně o vítězi rozhoduje a který se letos sejde 17. prosince. Druhým je společné zasedání obou komor Kongresu konané 6. ledna, kde se za normálních okolností ceremoniálně výsledek potvrzuje.
Po volební schůzi zákonodárců už je osoba zvolená do funkce viceprezidenta brána jako skutečný viceprezident a automaticky by nahradila zesnulého vítěze voleb. Podle některých médií by se stejný mechanismus aplikoval už od hlasování sboru volitelů, podle jiných zdrojů to ale není zcela jasné.
Při úmrtí zvoleného prezidenta před hlasováním volitelů není předepsán žádný postup, uvedla televize ABC News s odvoláním na americký Národní archiv. Volitelé, které získal zesnulý kandidát, by se podle ní sami mohli rozhodnout, komu dají hlas. A kdyby se nemohli dohodnout? "V takové situaci by se volby přesunuly do Sněmovny reprezentantů... A pak by volby v podstatě skončily něčím, čemu jsme nečelili stovky let," řekl rozhlasové stanici VOA expert na americkou demokracii z výzkumného ústavu Bipartisan Policy Center Michael Thorning.
Komentátoři se shodují, že za jakýchkoli okolností by nahrazování nominanta té či oné strany představovalo ošemetný a potenciálně výbušný proces. Odborníci oslovení ABC News ovšem nevidí takový scénář jako alarmující nebo jako hrozící ústavní krizi.
"To, že se tyhle věci v moderní době nestaly... neznamená, že kdyby došlo na krizový plán, byl by náš systém ztracen," řekla politoložka Lara Brownová.
