Nový podcast CNC O všem! se věnuje boření mýtů o českém zemědělství. Ve druhém díle se zaměříme na krávy a jejich plynatost. Opravdu jimi produkovaný skleníkový plyn metan natolik znečišťuje ovzduší a zásadně přispívá ke globálnímu oteplování? Nebo je tato problematika zveličená? Nejen na to se moderátoři Kateřina Machová a Ondřej Jüngling ptali Miroslava Jocha z České zemědělské univerzity, který se věnuje výživě a krmení hospodářských zvířat.
Mýtus č. 1 – Plyny odchází ze zadní části těla
Ve společnosti se traduje, že se kráva svých plynů zbavuje tak, že je lidově řečeno „vyprdí“. To je, ale první mýtus. „Většina plynů, mezi 90 až 95 %, odchází z jejího těla předem, a to při vydechování a říhání. Je to dáno uspořádáním trávící soustavy přežvýkavců. Ti mají předžaludky a prvním z nich je tzv. bachor, což je velká komora, ve které probíhají trávicí procesy, a proto většina plynů odchází z přední části těla,“ vysvětluje Joch.
Mýtus č. 2 – Kráva jako jeden z hlavní znečišťovatelů ovzduší
Hlavním plynem, které krávy produkují je metan, jenž planetu ohřívá 25x intenzivněji, než jiný skleníkový plyn – oxid uhličitý. Na druhou stranu se ale v atmosféře rychleji rozpadá. I přesto, že kráva může v průměru vyprodukovat až 500 litrů metanu denně, nelze ji pokládat za hlavního viníka znečištění. Potvrzují i to čísla. „Podíl celého zemědělství na produkci skleníkových plynů v České republice je někde mezi 6,5 až 7 %, to je poměrně nízké číslo. Navíc pokud zůstaneme pouze u krav, respektive u jejich enterické fermentace (způsobu trávení), tak ta tvoří pouze 2,3 % podílu na produkci plynů. Tedy jen 1/3 skleníkových plynů pochází převážně od krav. Dobře si vedeme i ve srovnání s evropskými státy. Třeba takové Irsko produkuje ze zemědělství 30 % emisí, což je poměrně hodně,“ boří další z mýtů Joch s tím, že: „V ČR je v produkci skleníkových plynů dominantní hlavně energetika, poté průmysl a doprava a až za nimi je zemědělství.“
Mýtus č. 3 – Snížení chovu krav vyřeší vše
I přesto je potřeba plynatost krav řešit. Snižování jejich chovu, ale není cestou. Kromě toho, že se krávy chovají kvůli masu a mléku, jejich hnůj je nezbytný pro správné fungování půdy. Řešením jsou proto biologická a technologická opatření. Mezi ta biologická patří opatření týkající se výživy zvířat. „Vybírají se proto stravitelnější krmiva. Když kráva konzumuje mladší pastevní porost, tak ta produkce skleníkových plynů bude nižší, než když vyberete nějaký přestárlý porost, který má vyšší obsah vlákniny. Čím více vlákniny v tom krmivu je, tím vyšší je produkce metanu. Další možností je genetická selekce. Různé druhy krav totiž produkují různé množství metanu. Takže se do šlechtění vybírají taková zvířata, která produkují malé množství plynů a kříží se mezi sebou. A předpokládá se, že i ten jejich potomek bude produkovat méně plynů.“
Zatímco biologická opatření se už aplikují, technologická řešení jsou teprve na svém začátku. Chcete se nejen o nich dozvědět více? Poslechněte si si celý podcast O všem!, který boří léty zažité mýty o zemědělství.
