Co se týče turistických tras a cyklostezek, může České republice konkurovat jen málokterá země. K fotbalu, volejbalu a dalším míčovým sportům tuzemský veřejný prostor už tak velkorysý není. Jen tak si zakopat, nebo zapinkat je možné většinou pouze na vyhrazených sportovištích. Přitom stačí tak málo! Kde je vůle, je totiž nejen cesta, ale i travnatá plocha, která může být nejen hřištěm, ale i místem, kde se střetávají generace a praskají sociální bubliny.
Přestože vystudoval architekturu na prestižním losangeleském Southern California Institute of Architecture, označuje se Adam Gebrian za fanouška oboru a místo soukromých realizací se rozhodl upřít pozornost na veřejný prostor. Jeho plusů a minusů si všímá i v zahraniční, naposled v USA, kde měl během půlročního pobytu v severokarolínském Raleigh možnost vidět lecco. A taky srovnávat a hledat globální inspiraci. Doslova. Některé vlastnosti jsou totiž dané do vínku lidem ve všech koutech světa, bez ohledu na věk, pohlaví, náboženství, sexuální orientaci nebo vzdělání. Třeba hravost. Proto je podstatné nezapomínat na to ani v bezprostřední blízkosti jejich domovů. Zvlášť když stačí tak málo.
„Je to obrovská zelená travnatá plocha, mimochodem ta tráva je opravdu dobrá, takže se o ni evidentně někdo velmi pečlivě stará, a technicky vzato to není úplně veřejný prostor, protože ho spravuje místní univerzita. Je to tedy takové rozsáhlé sportoviště, které je přístupné každému a kdokoli ho může používat na základě určitých nepsaných pravidel. Ta pravidla zní: ‚Kdo dřív přijde, ten dřív mele!‘, takže kdokoli přijde, tak si pomocí kuželů může vyznačit plochu, na které bude následně hrát fotbal, americký fotbal, volejbal, nebo jakýkoli jiný sport,“ popisuje Adam Gebrian jedno z nejoblíbenějších a přitom zdánlivě bezvýznamných míst ve svém přechodném bydlišti, které ale plní mimořádně důležitou funkci.
Jestliže vás zajímají i jeho další postřehy z USA, sledujte sérii Gebrian: Plus/Minus z produkce internetové televize Mall.tv.
