Rozhodnutí vykácet aleje z jiného důvodu, než je nenapravitelné poškození dřevin, které může způsobit jejich pád a mít na svědomí ohrožení lidských životů, je podle architekta Adama Gebriana naprostým barbarstvím. Stromořadí rostou roky a jejich místo ve veřejném prostoru je nezastupitelné, a to nejen z praktického, ale také estetického hlediska. Ostatně podívejte se na impozantní dílo přírody sami.
Vedle toho, co dokázala příroda na jihovýchodě Spojených států ve státě Georgia, blednou svatostánky nejznámějších stavitelů. Majestátní stromy tu na místě bývalé pevnosti, jež od roku 1736 patřila jednomu z koloniálních zakladatelů Noble Jonesovi, tvoří více než dvoukilometrovou dubovou avenue, kterou se sjíždí navštívit turisté z celého světa.
„Když se tam vydáte, tak můžete přijet autem a projet bránou, která je nádherná a působí jako brána do jiné dimenze. Už když jste u ní, tak si říkáte, že na vás čeká něco speciálního, a když skrz ni projedete, tak se ocitnete na začátku dvaapůl kilometru dlouhé aleje neuvěřitelně nádherných vzrostlých dubů, což osobně považuji za jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě,“ vypráví Adam Gebrian o emotivním zážitku z bývalého panství nedaleko města Savannah, které je dnes památkově chráněným areálem Wormsloe Historic Site.
Pokud vás zajímají i další architektovy postřehy z amerického veřejného prostoru, sledujte sérii Gebrian: Plus/Minus z produkce internetové televize Mall.tv.
