26. září 1905 – tedy přesně před 116 lety – vyšel článek dosud naprosto neznámého Alberta Eisteina, představující jeho speciální teorii relativity. Tento den nejenže zcela změnil náš pohled na svět, ale z excentrického vědce postupem času udělal i celosvětovou celebritu. Média pak život tohoto génia budou podrobně sledovat, a budou psát třeba o záhadě předčasně zemřelé (nebo zmizelé?) dcery či pikantnosti z jeho intimního života. Protože pan profesor byl všechno, jen ne věrný manžel.
Albert Einstein byl už za studií geniální na matematiku a fyziku, ale měl také velké osobní kouzlo, kterému podlehla nejedna žena. Jeho první láskou byla spolužačka z curyšské Polytechniky – jediná žena v ročníku a teprve šestá žena, která kdy na této technické univerzitě studovala – Srbka Mileva Maričová. Byl to právě Einstein, kdo ji v 21 letech „sbalil“ a po promoci ji i přivedl do jiného stavu. Svazku Einsteinova rodina nepřála, a tak zatímco Albert po škole dlouhé měsíce sháněl práci, Mileva odjela domů do Srbska porodit jejich první dítě. O porodu a vůbec existenci dcery Lieserl víme pouze z několika málo dopisů mezi Milevou a Albertem. Víme, že Albert se velmi těšil, až dcerušku uvidí, ale když se Mileva za ním vrátila do Švýcarska, tak se vrátila – bez dcery. O jejím osudu se nic dalšího neví, protože v korespondenci ani autobiografiích už o ní není ani zmínka. Spekuluje se, že buď malé děvčátko brzy po porodu zemřelo, nebo bylo dáno jako „nemanželské“ k adopci – každopádně, pár na ní evidentně chtěl zapomenout.
Mileva s Albertem se pak přece jen vzali a měli spolu dva syny. Starší Hans Albert (1904-1973) šel v otcových stopách a stal se z něj vědec a profesor v oboru hydrauliky v USA, mladšího Eduarda (1910-1965) bohužel sužovala schizofrenie a velkou část života strávil ve švýcarských psychiatrických léčebnách, kde také zemřel ve věku 55 let. Ale zpátky Einsteinově manželství s Milevou – to záhy přestalo být šťastné, Mileva na Alberta žárlila jak profesně (sama chtěla být slavnou vědkyní), tak na jeho stále častější zálety.
Když se v roce 1914 přestěhovali do Berlína, jejich manželství už bylo v troskách úplně, protože Albert se tady zamiloval do své sestřenice Elsy Löwenthalové. Albert nejdřív přemýšlel, že by spolu mohli bydlech „ve třech“, ale záhy pochopil, že tento milostný experiment bude neprůchozí. Na přetřes tak přišel rozvod. Milevě se do rozvodu s teď už vyhlášeným vědcem nechtělo, ale Albert jí sepsal pozoruhodný dokument – seznam zcela absurdních požadavků, za kterých on bude ochoten setrvat v manželství. S takovou smlouvou Mileva nesouhlasila, a tak v roce 1919 přece jen došlo k rozvodu. O pár měsíců později si pak Albert vzal svou sestřenici Elsu.
Jejich vztah byl mnohem klidnější, protože Elsa – na rozdíl od Milevy – jako by žárlivost vůbec neznala. Sama neměla žádné profesní ambice a spíš se o Alberta starala jako chůva, manažerka či mentorka. I jeho zálety s mnohými studentkami či vědeckými kolegyněmi nijak neřešila, i když o nich věděla. Einstein několikrát veřejně přiznal, že monogamie jako koncept mu přijde nepřirozený, že on prostě jedné ženě nedokáže být věrný. Ještě za Elsina života (zemřela v roce 1936) se zamiloval do ruské vědkyně Margity Koněnkové. Stejně tak ještě za Elsina života začal jeho vztah se sekretářkou Helen Dukasovou. Ta s ním nakonec prožila i poslední léta jeho života, Albert Einstein zemřel v roce 1955.
Celý jeho divoký životní příběh, včetně názorného vysvětlení teorie relativity i jeho slavné rovnice E=mc2, najdete v další epizodě pořadu Životy slavných.
