nahoru

Recenze Nier: Replicant: Výborný japonský bizár, který byste si neměli nechat ujít

Jsk30. dubna 2021 • 10:40
Uvodní filmeček ze hry NieR Replicant ver122474487139
• video: 
Playstation

V roce 2017 se do širšího povědomí západního herního světa dostala série Nier, když herní kritika i hráče okouzlila hra Nier: Automata. Právě vydaný remake jednoho z předchozích dílů této série sice těchto kvalit nedosahuje, ale pořád nabízí velmi vydařený a unikání zážitek. Pokud tak máte rádi hry se silným příběhem, vtahující atmosférou (podpořenou úžasným soundtrackem) a nevadí vám trochu zastaralé herní mechanismy a repetitivní hratelnost, určitě Nier: Replicant doporučuji vyzkoušet.

Oficiální název hry zní „Nier Replicant ver.1.22474487139...“, což je mimochodem druhá odmocnina čísla 1,5. Již z toho vám autoři a vydavatel naznačují, že hra nabídne poctivou porci japonské bizarnosti. Jde přitom o remake hry Nier z roku 2010 (v Japonsku přitom vyšla ve dvou verzích Nier Replicant pro PS3 a Nier Gestalt pro XBOX 360) a šlo o první spin-off série Drakengard (která je mimo Japonsko prakticky neznámá), který navazoval na pátý možný konec prvního dílu této série z roku 2003. Jak uvádíme výše, série Nier/Drakengard, ze kterou stojí především Yoko Taro, v západním herním světě byla prakticky neznámá, resp. šlo o velmi „niche“ záležitost. To však v roce 2017 změnila Nier: Automata.

Nier: Automata zaujala především svým příběhem, který navíc byl vyprávěný poněkud nezvykle v rámci opakovaného hraní. Oproti klasickým hrám nabízejícím tento režim jste pouze neprocházeli ten samý příběh znovu, ale příběh jste částečně hráli s jinou postavou z jiné perspektivy a částečně se příběh dále rozvíjel. Skutečný konec hry tak přišel po třetím dohrání. Hra navíc měla výborný herní soundtrack od skladatele Keiichi Okabe a vymykala se častým střídáním samotného herního zážitku. Třebaže tak šlo z velké části o klasickou akční adventuru z pohledu třetí osoby (tzv. hack and slash), některé pasáže přepnuli do top pohledu (jako Diablo), pohledu z boku jako u plošinovek, případně celá úvodní pasáž je prakticky shoot 'em up (jako Space Invaders). Do toho hra obsahovala RPG prvky, logické hádanky a háčkovací minihry. Nic z toho rozhodně nepatřilo z pohledu samotné hratelnosti k tehdejší špičce, ale rozhodně nepřekáželo silnému hernímu zážitku. Jediné, co bylo tehdy možné oprávněně hře vytýkat, bylo podprůměrné grafické a technické zpracování. Každopádně šlo o výborný mix japonské (která v silných dávkách nemusí být pro nás úplně snadno stravitelná) a západní kultury, který rozhodně vyčníval mezi ostatními hrami a zasloužil si oprávněně uznání.

Nier Replicant je přitom z tohoto pohledu Nier: Automata velmi podobný. Z pohledu západní mainstreamové herní produkce jde i v tomto případě o unikát, který lze doporučit, pokud vás už nudí několikáté pokračování zaběhlých sérií typu Assassin's Creed. Kvalit Nier: Automata rozhodně nedosahuje, neboť nemá tak silný příběh, hudbu a z hlediska hratelnosti nabízí mnohem menší variabilitu, a naopak je dost repetitivní.

Příběh a zasazení Nier Replicant se poměrně těžce vysvětluje. Ačkoliv hra začíná v roce 2053, kdy lidstvo ničí jakýsi černý mor, během pár desítek minut se příběh posune o 1.412 let do budoucnosti. V něm se budete pohybovat velkou část hry, přičemž se jedná o určitý mix post-apokalyptického světa (vidíte zničené ruiny budov připomínající současný svět) a fantazy středověkého světa. Časem se dozvíte více (včetně napojení na Nier:Automata, kde hrajete za androidy), ale s ohledem na to, že příběh je hlavní lákadlo hry, vám nebudu prozrazovat více. Rozhodně se ale můžete připravit na nádherný melancholický příběh, který nabídne spoustu silných momentů.

Z hlediska herního zážitku je převážná část hry skutečně akční adventura z pohledu třetí osoby s lehkými RPG prvky. Hrajte za mladého hocha, který se snaží nalézt lék pro svou sestru, a ochránit svou vesnici ve světě, který je zaplaven potvorami nazývanými stíny (shades). Budete tak bojovat se spoustou nepřátel, vylepšovat své zbraně (sekery, meče, kopí, díky) a plnit vedlejší úkoly. Můžete ale také sbírat rostliny, pěstovat rostliny nebo rybařit. V rané fázi hry objevíte svého prvního spojence, a to bílou knihu kouzel (Grimoire Weiss), s jehož pomocí budete kouzlit. Ano, v této hře si povídáte s mluvící knihou, která ze svých stránek střílí projektily, obrovská kopí nebo může vytvořit několik obrovských pěstí, kterými budete drtit své nepřátele. Dojde samozřejmě také na několik dlouhých soubojů s obrovskými bossy a časem přiberete do skupiny další spojence.

Hra rozhodně není dokonalá – má hodně zastaralou grafiku, většinu činností budete dělat pořád dokola, soubojový systém je zvláštně nevyvážený a celkové technické zpracování a některé herní mechaniky přitom od vydání původní hry stihly podstatně zestárnout. Pokud jste si ale zamilovali Nier: Automata, určitě neváhejte a Nier Replicant si pořiďte. Pokud vás zatím série minula, ale baví vás silně příběhové hry a chcete zažít herně unikátní zážitek, určitě Nier (ideálně obě hry) vyzkoušet.

Jsk




Diskuse ke článku