nahoru

Místo Wimbledonu mohl frézovat silnice. Legendární tenista Jan Kodeš slaví 75. narozeniny

Šimon Kadeřávek1. března 2021 • 14:00
Místo Wimbledonu mohl frézovat silnice. Legendární tenista Jan Kodeš slaví 75. narozeniny
foto: ČTK, archiv

Na anglickém pažitu v roce 1954 slavil Jaroslav Drobný, ten byl ale od 50. let veden jako egyptský státní příslušník. Na oficiálního prvního vítěze si Češi, potažmo Čechoslováci museli počkat až do roku 1973, sladký úspěch se dostavil po výhře Jana Kodeše. Jeden z nejlepších tuzemských tenistů, který má na svém kontě dva tituly z French Open, se narodil 1. března 1946.

Vyrůstal v Praze v rodině soukromého právníka, kterého po komunistickém převratu odsunuli na pozici dělníka v ČKD. Otec i matka ale platili za všestranné sportovce, Kodešův tatínek dokonce hrával pozemní hokej. Nesmazatelnou stopu zanechal také v kolové. Budoucí podmanitel kurtů dělil čas mezi fotbal a tenis. „Hraj oboje a uvidíš,“ dal mu kdysi radu otec, sám Kodeš tvrzení potvrdil v rozhovoru pro BBC.

Frézař nebo tenista?

Klacky pod nohy mu házel i nový režim, protože nemohl nastoupit na gymnázium. Jeho další kroky vedly na učiliště, což mu mělo zajistit práci frézaře. Škola, fotbalová dorostenecká liga a tenis, na mladého člověka slušná nálož. Změny nastaly v osmnácti letech, kdy Kodeš ovládl mistrovství staršího dorostu v tenise. Tím se vyřešila hádanka, zda bude upřednostňovat fotbal. Díky vítězství měl otevřenou cestu do mládežnické reprezentace, ta díky němu vyhrála několik turnajů.

O tom, že v Československu roste hvězda, nebylo pochyb. Dvacetiletý Kodeš to potvrdil v roce 1966, kdy ovládl dospělé mistrovství republiky. Turnaj vyhrával s železnou pravidelnosti dvanáct let. Nezapomněl ani zadní vrátka v podobě vzdělání, díky tomu se může pyšnit titulem Ing., ten získal na pražské VŠE. Čísla ale hodil za hlavu a vrhl se do tenisu.

Objevil se ve výběru na Davis Cup, při premiéře dokázal všechny zápasy vyhrát. Éra, kdy si podmanil celý tenisový svět, nastala dva roky po okupaci Československa. První grandslamový titul si připsal na French Open, Kodešovi vyhovoval i povrch, protože turnaj je hrán na antuce. V další ročníku znovu dominoval a jako nasazená jednička trofej obhájil. V témže roce se dokonce dostal do finále prestižního US Open.

Sladká československá výhra

Udivoval ale i na méně známých turnajích, šampionát ve Španělsku dokonce absolvoval bez ztráty jediného setu. V roce 1973 si připsal asi nejvýraznější úspěch kariéry. Na Wimbledon nedorazilo několik hráčů kvůli organizačním sporům, i přesto tribuny obsadily stovky diváků. Britští fanoušci tak sledovali, jak Kodeš porazil sovětského reprezentanta Alexandra Metreveliho. Do statistik se zapsal jako první československý vítěz Wimbledonu.

Ve stejném roce znovu usiloval o trofej z US Open, padl ale ve finále s Australanem Newcombem. Úspěšná sezona jej vynesla na 4. místo v žebříčku nejlepších tenistů, v tuzemsku držel první příčku. Následující léta se angažoval především během Davis Cupu, za jeho aktivní kariéry dosáhlo Československo na první místo. Kodeš sice plnil funkci nehrajícího kapitána, ale na triumfu měl značný podíl.

Jeho éra skončila rokem 1977, kdy jej na vystřídal Ivan Lendl. Jan Kodeš patří dnes mezi legendy, to potvrdilo i uvedení do tenisové síně slávy na začátku 90. let. Po konci aktivní kariéry se věnuje soukromým projektům. Aktivně se vyjadřuje k současnému stavu světového tenisu. V roce 2011 získal Cenu Emila Zátopka, zároveň byl zařazen mezi české sportovní legendy. Ve stejné době se stala nejlepší českou sportovkyní Petra Kvitová, a to jako druhá tenistka v historii. První byl samozřejmě Jan Kodeš.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku