Podstatnou slabinu ve veganské a vegetariánské stravě odhalila nová studie akademiků z Oxfordské univerzity. Lidé, kteří ze svého jídelníčku kompletně vyškrtli maso, mají totiž vyšší šanci na zlomeninu, konkrétně vegani až o 43%. U některých kostí je riziko dokonce více než dvojnásobné. Výzkum v pondělí 23. listopadu zveřejnil odborný časopis BMC Medicine.
„Tohle je první obsáhlá a dodnes nejrozsáhlejší studie, která zkoumá riziko zlomenin obecně a riziko na zlomeniny jednotlivých kostí u lidí s odlišnými stravovacími návyky,“ komentovala podle CNN vedoucí výzkumnice a nutriční epidemioložka Tammy Tongová.
Studie po dobu 18 let pracovala s 55 tisíci dospělých a zdravých Britů. Mezi lety 1993 až 2001 jednotlivci pravidelně odpovídali na dotazy ohledně stravy, životního stylu a zdravotního stavu. Celkem vědci zaznamenali 3941 zlomenin. „Zjistili jsme, že vegani byli v porovnání s lidmi, kteří jedí maso, náchylnější k frakturám,“ pokračovala Tongová.
Největší rozdíl mezi vegany a ostatními zahrnutými skupinami se ukázal zejména u zlomenin kyčle, kostí v noze a obratlů. I celkově však mají o 43% vyšší riziko fraktury. O něco lépe v tomhle ohledu z výzkumu vyšli vegetariáni. Spolu s lidmi, kteří přijímají pouze rybí maso (pescetariáni), jsou výrazně náchylnější „pouze“ ke zlomeninám kyčle.
Zlomenina patří mezi nejběžnější vážná zranění seniorů. Studie tak může napomoct k důslednější prevenci těchto v průměru 76 tisíců zranění ročně, které britskou národní zdravotní službu podle deníku The Daily Mirror stojí okolo miliardy liber, v přepočtu přes 29 miliard korun.
Kde je problém?
Kvalitu kostní tkáně podle předchozích zjištění podstatně ovlivňují tři faktory: index tělesné hmotnosti (BMI) a příjem vápníku a proteinu. Konkrétně vegani přitom ve všech třech kategoriích v průměru zaostávají za lidmi, kteří jedí maso. Podle profesorky z Univerzity Massachusetts Katherine Tuckerové si tak společně s vegetariány musí dávat větší pozor, aby svému tělu dodávali dostatek potřebných živin.
„Vyvážená a převážně rostlinná strava může vést ke zlepšení úrovně nutričních hodnot v těle a menší náchylnosti například k srdečním onemocněním nebo cukrovce,“ vysvětlovala Tongová. „Každý by měl zvážit výhody a rizika jejich stravy a ujistit se, že mají dostatečný příjem vápníku a proteinu a udržují adekvátní BMI – tedy ani podváha ani nadváha,“ dodala.
