
Jste historikem životního stylu. Prozraďte mi tedy, jaký je váš osobní životní styl.
Musím přiznat, že jsem spíš požitkář. Potrpím si na drobné radosti života. Ostatně to byl i jeden z důvodů, proč jsem se životnímu stylu začal věnovat. Chtěl jsem se při bádání v historii věnovat něčemu příjemnému, co by mě naplňovalo libými pocity. Je pro mě nepochopitelné, když se někdo zabývá třeba dějinami mučení. Z toho bych měl jen těžké sny a celkově by mě to rozhodně neuspokojovalo. Dějiny stravování a výživy v 18. až 20. století či životního stylu a konzumu v letech 1945 až 1989 v Československu navíc zcela přesně odrážejí i vývoj společnosti a hledání souvislostí mezi nimi.
Jak přesně to spolu souvisí?
Velmi výrazně. Dá se říct, že vývoj společnosti přímo určuje podobu stravování, a především jeho hierarchii – tedy co je považováno za luxusní, za vrcholný požitek. A právě to se v průběhu doby výrazně mění. Politický a hospodářský vývoj společnosti samozřejmě také bezprostředně ovlivňuje, jaké potraviny jsou k dispozici a jaké je jejich složení. Tedy například jaké potraviny se dovážejí a jaké nikoliv. V období 1948–1989 se příkladně vytrvale zpochybňoval přínos olivového oleje, protože bylo třeba jej dovážet za tvrdou měnu ze Západu. Ze stejných politických a ekonomických důvodů se naopak zdůrazňovaly kvality olejů sójových nebo slunečnicových.
Má-li bohatství a prosperita vliv na změny ve společnosti, co přichází dřív: je bohatší společnost jen rozežranější, nebo se spíš příležitost luxusu odrazí v její touze jíst zdravěji?