„Historik konzumu“ Martin Franc: O tom, jak jídlo ovlivňovalo a ovlivňuje náš životní styl

„Historik konzumu“ Martin Franc: O tom, jak jídlo ovlivňovalo a ovlivňuje náš životní styl Zdroj: Petr Topič / Mafra / Profimedia

Je pravda, že nejvíce se bouří společnosti ne vysloveně vyhladovělé, ale spíš ty, které zažívají snížení životní úrovně a určitý strach z jejího dalšího snižování.
Konzum je ze své podstaty v dějinném vývoji velmi pozitivní faktor.
Tvůrci pořadu Zmlsané dějiny na internetové televizi MALL.TV
3
Fotogalerie

„Historik konzumu“ Martin Franc: O tom, jak jídlo ovlivňovalo a ovlivňuje náš životní styl

Do jaké míry je konzumace luxusních vín symbolem společenského statusu? Znamená víc masa v jídelníčku i víc agresivity a konfliktnosti? Máme hranici nadvýživy výš, než by být měla? Jakou roli hraje v gastronomii politika a generační konflikt? To jsou otázky, na které hledá odpovědi historik, pedagog a spisovatel, držitel Ceny Magnesia Litera Martin Franc (47), věnující se dějinám konzumu i stravování a jejich vlivu na kulturní dění a životní styl v českých zemích.

Jste historikem životního stylu. Prozraďte mi tedy, jaký je váš osobní životní styl.

Musím přiznat, že jsem spíš požitkář. Potrpím si na drobné radosti života. Ostatně to byl i jeden z důvodů, proč jsem se životnímu stylu začal věnovat. Chtěl jsem se při bádání v historii věnovat něčemu příjemnému, co by mě naplňovalo libými pocity. Je pro mě nepochopitelné, když se někdo zabývá třeba dějinami mučení. Z toho bych měl jen těžké sny a celkově by mě to rozhodně neuspokojovalo. Dějiny stravování a výživy v 18. až 20. století či životního stylu a konzumu v letech 1945 až 1989 v Česko­slovensku navíc zcela přesně odrážejí i vývoj společnosti a hledání souvislostí mezi nimi.

Jak přesně to spolu souvisí?

Velmi výrazně. Dá se říct, že vývoj společnosti přímo určuje podobu stravování, a především jeho hierarchii – tedy co je považováno za luxusní, za vrcholný požitek. A právě to se v průběhu doby výrazně mění. Politický a hospodářský vývoj společnosti samozřejmě také bezprostředně ovlivňuje, jaké potraviny jsou k dispozici a jaké je jejich složení. Tedy například jaké potraviny se dovážejí a jaké nikoliv. V období 1948–1989 se příkladně vytrvale zpochybňoval přínos olivového oleje, protože bylo třeba jej dovážet za tvrdou měnu ze Západu. Ze stejných politických a ekonomických důvodů se naopak zdůrazňovaly kvality olejů sójových nebo slunečnicových.

Má-li bohatství a prosperita vliv na změny ve společnosti, co přichází dřív: je bohatší společnost jen rozežranější, nebo se spíš příležitost luxusu odrazí v její touze jíst ­zdravěji?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!