Pákistánská fotbalová reprezentantka Karishma Ali se ve svých třiadvaceti letech pyšní takovými sportovními úspěchy, o kterých se jejím mužským vrstevníkům může jen zdát. Ačkoliv se část jejího profesního příběhu momentálně odehrává v zapadlé horské vesnici nedaleko hranic s Afghánistánem, jde o víc než jen o merunu.
Narodit se jako dívka ve vesnici Chitral a stát se vrcholovou sportovkyní chce buď velkou dávku štěstí nebo pokrokového otce. Karishma měla obojí. A navrch ještě talent a zarputilost. „V tomhle místě je pro dívky extrémně těžké vymanit se z nepsaných pravidel, která jsou vám po generace vnucována. Tedy brzy se vdát a mít děti,“ nechala se slyšet.
Její ctižádost odpovídá její statečnosti. Před lety jí prý mnoho mužů z Chitralu, kteří se dozvěděli, že profesionálně hraje fotbal v Islámábádu, vyhrožovalo přes sociální sítě smrtí.
Návrat ztracené dcery
Své vysokohorské fotbalové mužstvo pro dívky z chudých rodin založila přímo ve vesnici Chitral již před dvěma lety. S podporou svého otce i celé své rodiny tu fotbalem pomáhá změnit pohled na ženský úděl.
„Tím, že jsem se na nějakou dobu vrátila domů a učím tu dívky hrát fotbal, chci ukázat, že můžeme dělat i jiné věci než být ženami v domácnosti,“ říká. Kdyby Ali vyrostla v jiné rodině, nejspíš by už dál než k plotně nedošla.
Podle zprávy organizace Human Rights Watch z roku 2020 je předčasné uzavření manželství jedním ze zásadních problémů celé země. Podle UNICEF je zde až 21 % dívek vyvdáno před dosažením věku 18 let.
Víc štěstí než rozumu
Ali má naštěstí otce, který jí dovolil snít. Umožnil jí studovat a přivedl ji k fotbalu. Hlavně ji ale podpořil i ve chvílích, kdy ji jiní zatracovali.
„Za všechno vděčím svému otci. To pro něj bylo mé vzdělání i moje sny důležitější než cokoliv jiného,“ říká. Právě on v regionu vybudoval také první anglickou střední školu určenou pro dívky. „Nevím, čím to je, že je tak jiný. Ale ve všem povzbuzoval nejen mě, ale i maminku a mou sestru. Nikdy nám v ničem nebránil,“ dodává.
Její sportovní kariéra začala právě v momentě, kdy se svým otcem sledovala Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006. „Když jsem poprvé viděla fotbal, zamilovala jsem se. A během toho mistrovství jsem se rozhodla, že budu profesionální hráč,“ vzpomíná.
„Když vlezu na hřiště, zapomenu na všechny problémy ve svém životě, zkrátka na všechno. Soustředím se jen na míč, na své spoluhráče, na hru... Je to určitý nepopsatelný druh štěstí,“ říká o fotbale.
Deset let poté, co sledovala svůj první zápas v televizi, byla vybrána, aby reprezentovala Pákistán na mezinárodním turnaji, ačkoli to nespadalo pod záštitu Pákistánské fotbalové federace. „Můj otec mi tenkrát řekl, že by bylo lepší, kdyby o mně lidé doma ve vsi nic nevěděli,“ vzpomíná.
„Nikdy jsem proto nic nezveřejňovala na sociálních sítích a nikomu neříkala, že hraju fotbal. Jenže v roce 2016 vyšel článek s titulkem „Karishma Ali je první dívka z Chitralu, která hraje fotbal na národní nebo mezinárodní úrovni. A rozjelo se peklo,“ popisuje.
Následovalo množství výhrůžek a zlých komentářů. Karishma čelila najednou mnoha urážkám a nenávisti nejen přes sociální sítě.
„Dostávala jsem zprávy jako „pokud budeš dál hrát, zabijeme tě, až se vrátíš“ nebo „někdo by ti měl useknout nohy“. Bylo mi osmnáct, a tak jsem si vážně myslela, že bych s tím měla přestat,“ vzpomíná. A pak jí právě rozhovor s otcem dal sílu pokračovat. Vysvětlil jí, že pokud chce jít příkladem dalším dívkám, musí počítat s tím, že to nepůjde bez boje.
Dívčí válka
„Lidé si postupně začínají uvědomovat, že když dívky dostanou stejnou příležitost, může na ně být pak hrdý celý národ, nejen jejich rodina,“ říká.
„Stále existuje spousta lidí, kteří neocení to, co dělám, ale je už i dost těch, kteří mě nyní otevřeně podporují.“ Když před dvěma lety udělala ve vesnici fotbalový nábor dívek, byla překvapená, jaký je zájem.
„Jsou moc dobré a je možné, že se některé z nich stanou vrcholovými hráčkami. Ty ostatní se mohou alespoň vyblbnout – dostanou čas a prostor užít si hru, nemít starosti a pobýt v bezpečném prostředí sportovního klubu,“ popisuje.
Karishma Ali se dívá i dalšími směry. V loňském roce například zřídila ve vesnici centrum řemesel pro ženy, iniciativu, která následně vedla k jejímu setkání s vévodou a vévodkyní z Cambridge při jejich návštěvě Pákistánu. Osobně se účastnila také milánského týdne módy, kde jedna z italských designérek spolupracovala na svých modelech právě se ženami z Chitral.
„Dívka z hor na milánském týdnu módy – sen, o kterém se mi ani nesnilo,“ říká stále ohromená Karishma. „Chitralská výšivka je velmi slavná a jedinečná. Vyšívali ji, ale nedokázali ji prodat, takže jsem si řekla, že bych s tím měla něco udělat,“ dodává odvážná Ali.
