Miroslav Sládek

Miroslav Sládek Zdroj: Blesk

Soud o hidžáb: Na rozsudek dorazil také šéf republikánů Miroslav Sládek.
Miroslav Sládek a Patrioti
Miroslav Sládek
Miroslav Sládek přijel do Příbrami hovořit k lidu. Vytáhl reproduktor, mikrofon, jen lid se bohužel nedostavil.
Demonstrace na podporu Miloše Zemana a proti Sobotkově vládě v Praze na Klárově se zúčastnil i Miroslav Sládek (12. 3. 2016)
15
Fotogalerie

Politik a Havlův vyzyvatel slaví sedmdesátiny. Jaké přešlapy má za sebou republikánský křikloun Sládek?

Devadesátá léta v Česku byla poněkud divoká, Ivan Jonák objížděl ve sporťáku Václavák, četlo se Bravíčko a v tuzemské politice působil Miroslav Sládek. Svérázný a radikální politik rozvířil poklidné vody českého rybníčku. Několikrát kandidoval na prezident, zasedl v lavicích Poslanecké sněmovny a upozornil na sebe výroky o Romech. Představitel Republikánské strany se narodil 24. října 1950.

Pochází z Hradce Králové, po absolvování střední školy zamířil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Do roku 1989 se výrazně neprojevoval. Po revoluci začala jeho hvězda stoupat, společně s několika dalšími lidmi založil Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa. Ta vešla ve známost jako Republikánská strana. Během červnových voleb roku 1990, ale získala pouze jedno procento. Vedle toho si udělal Sládek cestu na Podkarpatskou Rus, kde v Mukačevu vztyčil československou vlaku. Sládek totiž usiloval o znovu připojení této části.

Rasistické proklamace v televizi

O straně se začalo psát o dva roky později, kdy zaznamenala strmý vzestup a občané zajistili Sládkovi a jeho straníkům 14 křesel ve Federálním shromáždění. Republikáni, které zpravidla reprezentoval jejich předseda a jeho souputník Jan Vik, vystupovali proti rozdělení československé federace. Sládek se také postavil Václavu Havlovi ve volbě prezidenta, byl však neúspěšný.

Muž s jasnými názory o sobě dával vědět. Kromě časté kritiky nejvyšší hlavy státu se jeho terčem stali Romové. Sládek je opakovaně označoval za cikány. V roce 1995 byl dokonce pozván do České televize, kde mimo jiné diskutoval i Ladislav Body, romský poslanec tehdejší strany Levý Bok. „Pane poslanče, vy jste jediný zástupce cikánů v parlamentu,“ začal bez skrupulí Sládek.

„Já za to nemohu, že cikánské etnikum se podílí ze sedmdesáti až osmdesáti procent na trestné činnosti, a že tím pádem je obrovskou přítěží pro tuto zemi,“ pokračoval před kamerou. Sládek své názory myslel zcela vážně, což dokládal při svých projevech v Poslanecké sněmovně ale i mezi lidmi. V jednom ze svých skečů si ho vzal na paškál satirický pořad Česká soda.

Volba prezidenta z basy?

Sládek byl často za své výroky popotahován, neboli jak on tvrdil - perzekuován. „Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, neboť to je jejich největší zločin,“ znělo z jeho úst. Prosazoval také snížení věkové hranice u trestní odpovědnosti na 14 let. Neodpustil si ani rasistický dodatek. „Dokonce jsem toho názoru, že například u cikánské populace by tato věková hranice měla být snížena už od 10 let,“ dodal rozhodně.

Republikánské mítinky opakovaně navštěvovaly bezpečnostní složky. Na Sládka i Vika bylo několikrát podáno trestní oznámení. Sám předseda to neřešil, za což šeredně zaplatil. V roce 1998 se stal znovu vyzyvatelem Václava Havla. Prezidenta často kritizoval, nelíbila se mu hlavně Česko-německá deklarace, kterou zástupci obou států podepsali s cílem snížit napětí mezi zeměmi.

Prezidentská volba proběhla 20. ledna 1998, Sládek na ní však chyběl. Seděl v tu dobu ve vazbě, kam byl umístěn z jednoho prostého důvodu. Na předsedu Republikánské strany podávali lidé pravidelně trestní oznámení, Sládek se však neobtěžoval chodit k soudu. Tento nešvar jej doběhl těsně před volbou. Poslanci a senátoři dokonce odmítli poslat volební urnu do vazby.

Vypískaní republikáni

V projevech ho ale zastoupili jeho straníci, především Jan Vik. „Konstatujeme, že Václav Havel není legitimně zvoleným prezidentem České republiky. Pane Havle, styďte se!“ Na tato slova reagovala tehdejší manželka Dagmar Havlová, která začala nesouhlasně pískat na prsty. Tehdy se její chování považovalo za porušení etikety, zároveň bylo lidským projevem.

Po několika dnech neúspěšného kandidáta propustili z vazby. Sládek všude tvrdil, že byl uvězněn účelově, výsledek to ale nezměnilo. Pomalu se začala nad jeho osobou stahovat mračna, protože stranu postupně opustilo několik předních členů. Přidaly se k tomu také finanční problémy, které někdejší populista vyřešil jednoduše. Založil nové uskupení – Republikáni Miroslava Sládka.

Nově vzniklá strana ale neměla úspěch, sám Sládek se sice na dva roky stal místostarostou v brněnské části Útěchov. Jeho sláva ale postupně začala blednout, během dalších let několikrát obnovil původní republikány. Krajně pravicový politik, který kdysi vystupoval proti přijetí Česka do EU, měl finanční problémy. Z těch se ale dostal a měl v plánu velký comeback.

V roce 2016 získal 3,27 % a jeho kandidatura do Senátu se změnila na neúspěch. V posledních letech pravidelně natáčel na portál YouTube. „Cikáni jsou cikáni, žádní Romové. Nepředělávejme dějiny, například Karel Hynek Mácha také psal o cikánech,“ zabrousil do historie na jednom z videí, které sice není na oficiální stránce, ale Sládek je na něm velmi dobře poznat.

Sládkův profil má přes 2 tisíce sledujících, poslední video nahrál 21. května 2015. Věnoval se v něm požáru francouzské katedrály Notre-Dame. Uvidíme s čím nás křikloun, který v 90. letech plnil novinové titulky třeba tím, že napadl matku mluvčího vlády Vadima Petrova, překvapí.