Život francouzského kněze a vědce budiž dokladem toho, jak to dopadá, když se práce snoubí s povoláním a vášeň s osudem. Pozoruhodná shoda okolností totiž přispěla k tomu, že se věrný pozorovatel hmyzu stal celoživotním dlužníkem jednoho jediného brouka.
Jedna z životních odboček francouzského zoologa, který bývá považován za otce moderní entomologie, je natolik výrazná, že rozhodně stojí za připomenutí.
Latreille, který během svého života velmi významně rozvinul znalosti entomologie a jehož taxonomické práce popisující hmyz jsou platné dodnes, se jako vůbec první člověk pokusil o přirozenou klasifikaci členovců. Pojem „druh druhu“, kde je druh rodu považován za nejlepší příklad generických znaků rodu, byl také jeho nápadem.
Ale hezky po pořádku.
Aby tento vysvěcený kněz, který veškerý svůj volný čas věnoval studiu hmyzu, mohl dál svobodně bádat, musel nejprve uniknout popravě.
Z nebe na zem
Pierre André Latreille narozený 29. listopadu 1762 byl nemanželským dítětem Jeana Josepha Sahuguet d'Amarzit, barona d'Espagnac, a jisté dívky, která jej opustila hned po narození. Sirotek nadále finančně podporovaný svým otcem sice nikdy nepoznal své rodiče, ale nadchl se pro vědu. Po studiích na Brive a Collège du Cardinal-Lemoine, připojené k pařížské univerzitě, se stal knězem. V roce 1780 vstoupil do semináře Grand Séminaire v Limoges a o šest let později odešel jako jáhen. Svou kněžskou dráhu však příliš nerozvíjel. Brzy pochopil, že klečet na kolenou nebude jen kvůli modlitbám. Z této perspektivy se mu totiž otevíral svět, který jej fascinoval ještě o mnoho víc.
Broučci za sklem
Už když studoval na kněze, často navštěvoval botanické zahrady Jardin du Roi a pozoroval tu hmyz. Jeden z jeho učitelů, slavný mineralog Abbe R. J. Hally, který jej zasvětil do tajů botaniky, ho seznámil také s francouzským přírodovědcem Jean-Baptiste Lamarckem.
Jenže zatímco Latreille nadšeně bádal, ve Francii propukla velká společensko-politická bouře.
Lidé otráveni monarchií a feudálním systémem se vzbouřili. Stavovský generál převzal kontrolu nad shromážděním a rolníci zaútočili na Bastilu, symbol královské autority. Mnoho aristokratů a členů duchovenstva bylo zatčeno, včetně krále Ludvíka XVI. Byl přijat nový zákon, který způsobil okamžité podřízení katolické církve francouzské vládě a požadoval, aby každý kněz složil přísahu věrnosti státu.
Mnoho duchovních odmítlo, protože se nemohli přinutit dát přednost své loajalitě vůči Francii před svou loajalitou k Bohu. A morálně pevný Latreille byl jedním z nich. Byl zatčen a uvězněn. Následovat mělo vyhoštění do trestanecké kolonie, kde jej čekala jistá smrt.
Bezobratlý zachránce
Když Latreille čekal na svůj trest v žalářích v Bordeaux, všiml si na podlaze své cely zvláštního brouka. Opatrně jej vzal do dlaně, a když kolem procházel vězeňský lékař, zvolal: „Je to velmi vzácný brouk!“
Lékař, který viděl dospělého muže klečícího na všech čtyřech a zaobírajícího se takovou nicotností namísto rozjímání o svém životě a smrti, byl natolik konsternován, že brouka, dnes známého pod jménem Necrobia ruficollis (paličník pestrý) poslal k přezkoumání přírodovědci Jean Baptiste Bory de Saint-Vincentovi. Ten se také zasadil o to, aby byl Latreille co nejdříve propuštěn.
Na světlo boží
Latreille se po svém propuštění rozhodl navždy zůstat stranou politiky a celý svůj zbývající život zasvětil entomologii. S podporou Johana Christiana Fabriciuse, který klasifikoval brouka Necrobia ruficollis, vydal Latreille své první dílo Précis des caractères génériques des insectes.
V roce 1798 byl Latreille jmenován do Francouzského přírodovědného muzea, kde pracoval po boku Jean-Baptiste Lamarcka, kurátora sbírek členovců, a publikoval řadu zoologických děl.
V roce 1814 se stal titulárním členem Francouzské akademie věd a v následujících letech publikoval pro muzeum mnoho důležitých článků, včetně všech svazků o členovcích pro Le Règne Animal od George Cuviera a stovky záznamů o entomologických tématech.
V roce 1829 nastoupil po Lamarckovi jako profesor entomologie.
Když Latreille zemřel v roce 1833, postavila Francouzská entomologická společnost nad jeho hrobem na hřbitově Père Lachaise obelisk s nápisem „Necrobia ruficollis, zachránce Latreille“.
