Minulost lidstva ukrytá mezi rty a jazyky: Tohle jsou polibky, které zásadně změnily tok dějin! | Reflex.cz
nahoru

Minulost lidstva ukrytá mezi rty a jazyky: Tohle jsou polibky, které zásadně změnily tok dějin!

Veronika Zenklová21. února 2020 • 15:30
Minulost lidstva ukrytá mezi rty a jazyky: Tohle jsou polibky, které zásadně změnily tok dějin!
foto: ČTK

Jeden z nejromantičtějších projevů lásky, nástroj k utužení partnerského vztahu, pusa, huban, obličejová jóga, nutné zlo nebo vřelý pozdrav. Je vlastně úplně jedno, jakou roli hrají polibky ve vašem osobním životě a jaký postoj k nim zaujímáte. Důležité je, že tu byly, jsou, budou, mohou být politické, ikonické, invazivní, vášnivé i nežádoucí a ovlivňují nás víc, než jsme schopni si připustit. Dějiny lidstva by mohly vyprávět.

Pojďme společně vzpomenout na ty nejzásadnější polibky dějin.

Krišnovy nenasytné rty v roce 1500 před Kristem

Vědci se dodnes nemohou shodnout na tom, jestli se jednoho dne lidé na celém světě začali hromadně líbat, nebo se tento trend rozšířil postupně z jednotlivých regionů. Ať je to tak, nebo onak, nejstarší písemné zmínky o polibcích jsou zaznamenány již ve védských sanskrtských písmech z období kolem roku 1500 před Kristem. Podle výzkumu Vaughna Bryanta, profesora antropologie z Texas A&M University, jsou právě tyto védy základním kamenem celého hinduismu. Mahabharata, sanskrtské epické dílo sestavené 4. stol. našeho letopočtu, na ně lascivně navazuje. „Přiblížila ústa k mým ústům a vydala zvuk, který ve mně vyvolal potěšení,“ můžeme v něm číst. A odtud už není daleko ke Kamasútře, knize která by neměla chybět v žádné dobré rodině, jež dovednosti líbání věnuje celou kapitolu.

Jidášův otrávený polibek

O tom, že není polibek jako polibek, by mohl vyprávět jeden z biblických antihrdinů. V evangeliích Matouše a Marka, psaných přibližně v 1. století našeho letopočtu, si můžeme přečíst příběh o Jidášovi, který zradil Ježíše tím, že ho identifikoval polibkem. A dál ten příběh už asi znáte.

Ostatně Jidášův polibek patří, stejně jako přenesený „polibek smrti“ mezi dnes celkem standardní a oblíbené terminus technicus.

Pusa jako z filmu

Psal se rok 1896 a režisér William Heise dokončoval svůj krátkometrážní film The Kiss. Osmnáctisekundová stopáž rekonstruovala závěrečnou líbací scénu z muzikálu The Widow Jones, ve kterém se objevila herečka May Irwin a herec John Rice, kteří se na plátně doopravdy políbili. Na tehdejší společenské poměry to bylo moc velké sousto.

 „Podívaná na herce, kteří se vzájemně pasou na svých rtech, je už dostatečně příšerná při živém provedení na jevišti. Film ale všechno ještě zvětšuje a následné opakování polibku třikrát je naprosto odporné,“ netajil své pohoršení jeden z tehdejších kritiků. Někteří dokonce během promítání filmu volali policii a katolická církev nelenila vyrazit na křižáckou výpravu proti „zkaženým“ tvůrcům, která v roce 1930 vyvrcholila založením prvního produkčního kodexu.

Takzvaný Haysův kodex popisoval, co se z hlediska morálky může v komerčních filmech ještě objevovat a co už bylo za hranicí. Úplně zrušen byl teprve v roce 1968.

Euforický V-J Kiss

14. srpen roku 1945 vešel do dějin jako konec války a pořádný polibek. Fotograf Alfred Eisenstaedt na své – dnes již kultovní – fotografii zachytil moment, kdy se Američané dozvěděli o kapitulaci Japonska a vydali se slavit do ulic New Yorku. Někdejší příslušník amerického námořnictva George Mendonsa tehdy na newyorském náměstí v euforii políbil ženu v uniformě zdravotní sestřičky. Byla jí Greta Friedmanová, která pracovala jako zdravotní sestra v nedaleké zubařské ordinaci. Vůbec se neznali a po polibku se už nikdy nesetkali.

Přesto snímek o dva týdny později otiskl americký časopis Life a stal se všeobecným symbolem amerických oslav válečného vítězství. Z momentu polibku je kult a odborníci snímek označují za jednu z nejslavnějších fotografií 20. století.

Soudružské mlasknutí

Ze života našeho posledního komunistického prezidenta Gustava Husáka si toho dnes lidé moc nepřipomínají. Tedy kromě líbacích scének během vítání dalších komunistických soudruhů.

Nejslavnější „socialistický bratrský polibek“ ale pochází z dílny (nebo spíš úst) Leonina Brežněva a Ericha Honeckera. V roce 1979 je zachytil francouzský fotograf Régis Bossu. K polibku došlo během Brežněvovy návštěvy východního Berlína u příležitosti oslav 30. výročí vzniku Německé demokratické republiky.

Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, sovětský umělec Dmitri Vrubel znovu vytvořil obraz v nástěnné malbě na východní straně zdi a nazval ji „Můj Bože, pomoz mi přežít tuto smrtící lásku“.

Veronika Zenklová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější