Stupeň zralosti, s níž savci přicházejí na svět, je u různých druhů různý. Na jednom konci stojí například mláďata gazel, která se rodí dokonale vyvinutá a už hodinu poté, co přišla na svět, běhají po boku své matky. Na opačném konci spektra jsou třeba mláďata šelem, která se rodí holá, slepá a sotva lezoucí. Také poměr tělesné hmotnosti čerstvě narozeného mláděte a jeho matky je různý. Ale novorozená mláďata pand velkých váží asi 900krát méně než jejich maminka, což je mezi savci rekord.
Savci, u kterých je rozdíl mezi velikostí mláděte a matky největší, jsou vačnatci jako klokani a vejcorodí savci jako ježury, u nichž se mláďata rodí nevyvinutá a svůj vývoj dokončují ve vaku. A také – kupodivu – pandy velké.
Proč kupodivu? Černobílá panda velká je medvěd. A jak známo, novorozená medvíďata se vedle své obrovské matky prakticky ztrácejí. Například mládě ledního medvěda váží asi 400krát méně než jeho matka. Vědci to dávají do souvislosti se zimním spánkem neboli hibernací, během kterého medvědice živí sebe i své nenarozené mládě jen z tukových zásob. Jenomže pandy zimním spánkem nespí a novorozené mládě pandy velké je menší než jeho matka hned 900krát. Je to poměr, který se daleko víc než placentálním savcům (to jsou všichni, jejichž mláďata jsou v děloze matky vyživována placentou) blíží klokanům a ježurám. Novorozená panda je se svými 100 gramy živé váhy ve srovnání s víc než metrákovou matkou prostě příliš malá. Dost na to, aby přilákala pozornost badatelů.
