Volební superdebata byla jako z cirkusu (foto z filmu TO)

Volební superdebata byla jako z cirkusu (foto z filmu TO) Zdroj: Vertical Ent.

Předvolební superdebata aneb Cirkus přímo z hlediště: Krotitelka, principál, akrobati a šašci

Včera večer se konala v pražském Kongresovém centru předvolební debata. Bylo to poprvé, co jsem se na takové klání nedívala doma z gauče, a věřte, že naživo je to ještě větší maškaráda, než se na televizní obrazovce zdá. Představení mě skutečně nadchlo, protože když jsem byla malá, maminka mě vždycky odmítala brát do cirkusu. Podívala jsem se do něj až jako velká holka, a hned to bylo i s přímým přenosem. Teď už vím, proč maminka nemá ráda cirkus.

„Dámy a pánové, pojďte na svá místa, za chvilku to začne,“ nabádá nás uvaděč dnešního komického čísla. Na pódiu se ještě pár minutek před přenosem hemží zmatení šaškové a pudrují si nosy. Napravo sedí dnešní krotitelka šelem Světlana Witowská, která tak nějak vyvažuje přemíru testosteronu v sále. Vypadá nervózně. Nikdy jsem ji neviděla nervózní. „Může na mě zamávat kameraman? Já totiž nemám čočku, takže nic nevidím, a on je až úplně vzadu,“ směje se světoznámá krotitelka. Nebyla nervózní, jen extrémně koncentrovaná.

Specialistka na drezuru Witowská všechny prosí, aby moc neřvali, protože se to přeci jen bude vysílat ve veřejnoprávní televizi, a nechtějí mít ostudu. Prosby se záhy ukazují jako marné, s příchodem prvního účinkujícího dnešní manéže se ze všech stává divá zvěř. Snad to nejde v televizi tolik poznat. Zejména řada přede mnou je nejen oblečená, jako by seděla v sídlištní putyce, ale taky se tak chová. Příště půjdu v teplákách.

Kouzelník a baviči

A už to začíná. Kouzelník Andrej Babiš mě uchvátil hned svou první větou. Máme prý hlasovat právě pro jeho kočovnou společnost, protože umí zařídit tu nejlepší a nejdůležitější věc, a to jsou peníze (toto slovo zopakoval za večer nejméně dvacetkrát). Alespoň polovinu sálu to hodně rozesmálo, ale na Babišovi je nejvíce fascinující to, že kdykoliv se mu většina sálu smála, on se smál taky. Skvělá vlastnost.

Ještě musím dovysvětlit, proč je ten Babiš kouzelník. On totiž celý večer tahá z rukávu různé irelevantní grafy jako králíky z klobouku. A pod pultíkem je schované nemá, to bych viděla. Zato Petr Fiala je bavič, který si celý večer vystačí s jediným trikem: obrázkem Adriany Krnáčové a principála Babiše. Jejich Protihráč Vojtěch Filip si vystačí s pouhým slovem. Stačí říct, že KSČM má demokratický potenciál, a publikum je jeho. Všichni milují Filipovy vtipy.

Zábava v šapitó je čím dál divočejší a musím říct, že nejlepší je sledovat ty klauny, kteří jsou zrovna mimo záběr. Například předseda Gazdík už z té zábavy praštil hlavou o svůj řečnický pultík. Okamura se tváří znuděně pokaždé, když zrovna nebaví návštěvníky cirku, a Filip nervózně sleduje hodinky. Nedivím se. Taky už mě to tlachání omrzelo.

Jako u zkoušky, na kterou se nenaučili

Ze začátku byly tyto gladiátorské zápasy docela zábavné, ale začíná to pokulhávat. Dialog z absurdního dramatu se totiž nedá vést donekonečna. Krotitelka šelem klade záludné otázky na tajemnou obec Kašava, o které nikdo z politiků nedokáže s jistotou říct, jestli je vůbec v Česku. Politici kontrují svými poznatky o tom, jak Adriana Krnáčová zdevastovala Prahu. Na to je expert hlavně Jiří Pospíšil. Babiš má ke Kašavě samozřejmě nějaký ten grafík (to je jedno, k čemu se vztahuje).

Ale teď vážně. Tohle je opravdu katastrofa. Ve Studiu 6 Světlana Witowská říkala, že se bude snažit zjistit, co mohou vrcholní politici udělat pro ty, kteří pracují na komunální úrovni. A teď už to bohužel víme. Vůbec nic. Na otázky ohledně problému malých obcí odpovídají asi takovým stylem, jako když se středoškolák zapomene naučit na zkoušení, ale za žádnou cenu to nechce přiznat. Anebo se rozhovoří o Praze. Jaký zářný příklad komunální politiky.

Ať tady jenom nehaním, padly samozřejmě i rozumné věci. A navíc tam měli chlebíčky a výhled na Vyšehrad, a vůbec na celou Prahu. Člověk si tak korzuje po Kongresovém centru, žvýká chlebíček, sleduje pár známých a spoustu neznámých osobností, a má pocit, že se ocitl na něčem opravdu slavnostním. Ale jen do doby, než ten cirkus začne.