Střet sedmi lídrů Jihomoravského kraje patřil svým složením k nejsledovanějším předvolebním debatám České televize. Ministryně financí Alena Schillerová místy působila jako kůl v plotě, ale za pozornost by stály i některé opominuté souvislosti.
V brněnské debatě se sešli Alena Schillerová (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (Piráti-STAN), Jan Hrnčíř (SPD) a lídři balancující na hraně zvolení, či už stabilně pod ní, Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM) a Robert Šlachta (Přísaha). Ústředním motivem zbytečně rozvleklého scénáře, ubírajícího na atraktivitě pořadu, byla justice. Hlavní sdělení ovšem ležela jinde.
Krach státního rozpočtu
Alena Schillerová se dostávala v klíčových diskusních bodech do izolace, fabulovala a hájila nehajitelné. To se projevilo hned v úvodu, kdy musela bránit aktuální krach vládní dohody o státním rozpočtu na příští rok.
„Neshodli jsme se na jednom jediném bodu, na růstu platů ve veřejném sektoru,“ bagatelizovala neúspěch ministryně. Členové vlády ANO chtěli navýšit částku o 1400 korun, ačkoli ještě nedávno Schillerová chtěla všechny mzdy zmrazit, zatímco sociální demokraté požadují plošně 3000 korun navíc.
Statutární místopředseda ČSSD Onderka úsměvně vyloučil, že by šlo o předvolební taktiku, ale výsledkem je debakl ministryně financí. ANO posílá do sněmovny neprůchodný paskvil s astronomickým schodkem 377 miliard korun, který nikdo jiný nepodporuje.
„Tento rozpočet je jen další důkaz zadlužování naší budoucnosti. Je proinflační, neodpovědný a bude znehodnocovat úspory lidí,“ oponoval Petr Fiala, což rozproudilo debatu o zdražování zboží a služeb, které hned tak neskončí.
Podíl vlády na inflaci
Babišův aparát se zoufale snaží vyvinit podíl vlády na proinflačních tlacích. Nikdo nezpochybňuje zahraniční vlivy, spočívající v dopadech epidemie covidu na ekonomiku většiny evropských zemí a „zelených“ tlacích na růst cen energií. Zlehčovat situaci a tvářit se, že s tím vláda nemá nic společného, je však jen nedůstojná barvotisková lež.
Řada nevládních ekonomických expertů, mezi nimi bývalí členové bankovní rady ČNB Mojmír Hampl a Eva Zamrazilová, považují za jeden z důvodů růstu inflace rozmařilé zvyšování mandatorních výdajů, stamiliardové rozpočtové schodky bez náznaku jejich konsolidace a prudké zvyšování minimální a na ni navázané zaručené mzdy.
„To je snad poprvé za moderní dějiny této země, kdy ministr financí veřejně říká, že vlastně chce, aby inflace pokračovala, aby se nebrzdila, dokonce, aby se zvyšovala, a ještě to bezelstně odůvodňuje tím, že rostou náklady na obsluhu dluhu,“ komentoval Hampl bezprecedentní nátlak Schillerové a Babiše na Českou národní banku, aby nezvyšovala úrokové sazby z důvodu ochlazení inflačních tlaků.
Schillerová si stála za svým i v debatě lídrů. Odmítá pochopit rozdílné role vlády a centrální banky, jejímž hlavním úkolem je cenová stabilita.
Chabá obrana Babiše
V souvislosti se zdražováním energií nezůstal stranou vliv Green Dealu, kde byla ministryně znovu konfrontována s realitou. Snaha o uhlíkovou neutralitu vede už nyní k dramatickému růstu cen emisních povolenek a omezování produkce elektrické energie. Babiš tuto dohodu dvakrát odhlasoval, zamlčel dopady na český průmysl a domácnosti, a nyní před volbami pokrytecky „bojuje“ proti klimatickým cílům.
Schillerová se znovu octla v izolaci a bránila se, že premiér nic takového neodsouhlasil. Dokonce lživě tvrdila, že údajně vyjednal výjimku pro používání jaderné energie jako bezemisního zdroje. Česká vláda přistoupila na Green Deal bez výhrad a snažila se související problémy do voleb vysedět.
Ve vztahu k právu nebylo nejzajímavější, co strany nabízejí ve změnách trestního řádu, exekucích či délce soudního řízení, ale opakovaný nezákonný postup vlády při schvalování proticovidových opatření.
Nezákonné postupy
Schillerová se snažila podobně jako její kolega Adam Vojtěch přehodit odpovědnost na úřednický aparát, ale politickou odpovědnost za desítky nezákonných a často chaotických nařízení nese vláda, a nesystémové zásahy premiéra. Dodnes nelze srozumitelně odůvodnit, proč byla zavřena drtivá většina malých obchodů a služeb, a nikoli obchodní centra a velké průmyslové podniky.
Pokud byla hlavním tématem justice a spravedlnost, nezazněly některé souvislosti, ačkoli se přímo nabízely. Premiér Babiš neustále hovoří o tom, že jeho hnutí nemá žádné korupční skandály. Soud přitom řeší rozsáhlou brněnskou korupční kauzu Stoka, rozplétající ovlivňování stovek veřejných zakázek, do níž jsou zapojeni politici ANO.
Hlavou této skupiny je Jiří Švachula, jehož do brněnského ANO přivedla Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek. Je podezřelý z přijímání úplatků v minimální výši 47 milionů korun, přičemž celkové zjištěné úplatky dosahují 70 milionů. Kauza Stoka je jasným bankrotem protikorupčního étosu ANO, který byl jen zástěrkou k uchopení moci.
Trafika pro Šlachtu
Debatě byl přítomen i šéf Přísahy Robert Šlachta, jenž se stále vymezuje proti ČSSD kvůli policejní reorganizaci. Jeho hnutí dnes tvoří jakousi záložní policejní divizi hnutí ANO, ale jak to vypadá, dochází mu před volbami dech.
Bývalý šéf ÚOOZ stál vedle Aleny Schillerové a stálo by za optání, jak to bylo s jeho nástupem do celní správy po jeho teatrálním odchodu z policie. Babiš tehdy prohlásil, že se pozeptá na celní správě, zda svého tehdejšího spojence nepotřebuje.
Post náměstka ředitele celní správy Šlachtovi zařídila po osobní schůzce tehdejší náměstkyně ministra financí Schillerová. Následně uspěl ve zinscenovaném výběrovém řízení, kde byl jediným uchazečem.
Šlachta dříve neváhal obvinit tři poslance z přijímání trafik. Diváky by jistě zajímalo, jak probíhalo rozdávání trafik v Babišově éře, jež nikdo nestíhal a jak vidno, mohl by. Škoda nevyužitého okna příležitostí, předvolební debatu by to mohlo jen oživit.
