Volby 2019 | Kandidát do Europarlamentu Radim Sršeň: Chci chytrý a digitalizovaný český venkov, udrží to lidi v obcích | Reflex.cz
nahoru

Kandidát do Europarlamentu Radim Sršeň: Chci chytrý a digitalizovaný český venkov, udrží to lidi v obcích

Viliam Buchert22. května 2019 • 08:05
Kandidát do Europarlamentu Radim Sršeň: Chci chytrý a digitalizovaný český venkov, udrží to lidi v obcích
foto: Viliam Buchert

Radim Sršeň (39) je starostou obce Dolní Studénky v okrese Šumperk. Má propracovanou strategii, jak digitalizovat český venkov a jak tomu může pomoci i Evropská unie. Je starostou už od roku 2010 a léta jezdí po Evropě, kde sbírá zkušenosti. Teď kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu na 4. místě kandidátky koalice STAN s regionálními partnery a TOP 09. „Europarlament má pravomoci, prostřednictvím kterých bych mohl pomoci České republice,“ říká v rozhovoru pro Reflex.cz.

Vašim velkým tématem je digitalizace českého venkova a prosazení moderních technologií v našich obcích. Jaká je vaše vize?

Viděl jsem především ve Skandinávii, v Rakousku či Estonsku věci a systémy, které vytvářejí takzvaný chytrý venkov, což je spojené s digitalizací. To by přimělo k návratu na venkov mladé lidi, jinak budou dál odcházet do měst či do ciziny. První věcí je proto eGovernment, tedy elektronizace veřejné správy. Například v Estonsku si všechno vyřídíte elektronicky, tam neobíhají úřady lidé, ale obíhají dokumenty a papíry. Kromě rozvodu a svatby si tam všechno vyřídíte tímto způsobem. Rychle a jednoduše.

Říkáte všechno. Co například ještě?

Elektronicky vám v Estonsku vypočítají důchod, automaticky vygenerují daňová přiznání, řeší se tak i veškeré doklady, dopravní přestupky, stavební řízení, matriky a další věci. Jsou u toho rovněž nastaveny limity pro úřady, dokdy mají něco vyřídit. Nechápu, proč český stát nemá v systému automatické vygenerování důchodu, proč to člověk musí dál vyřizovat přes papíry.

Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…

Co je tedy hlavním problémem českého eGovernmentu?

Byly sice na to vyčleněny miliardy korun, ale budovaly se jednotlivé nekompatibilní systémy. Ministerstva nejsou schopna sdílet informace, což některé IT firmy udělaly schválně, aby více vydělaly. To je velmi špatně. A pořád u nás v tomto směru vznikají další systémy, ale spolu nekomunikují. Je to obrovské selhání.

Na takové věci musíte mít ale i rychlé připojení k internetu. Ani to pořád není všude.

V tom se moc neudělalo. Existují různé lobby, které tomu brání. Naprostá většina obcí má pomalé připojení na internet, a když posíláme přílohy do datových schránek, tak to trvá nekonečně dlouho. To bych byl někdy na poště rychleji pěšky. V Rakousku mají i poslední chatu na horách připojenou na optiku, stát tam do toho investoval 2 miliardy eur. Ve Skotsku zavedli to samé i na poslední samotu. Dokonce Rumunsko zavádí optiku do roubenek na venkově. To je dálnice 21. století. My jsme zaostali. Pro nás na venkově je to ale existenční záležitost. Potřebujeme rychlé připojení pro podnikání, pro domácnosti, pro školy, pro umožnění práce z domova, což je trend všude na světě. Tok dat je u nás stále pětinásobně nižší než na Západě.

Jak to řešíte u vás v obci?

Už mi to nedalo a vložili jsme se do problematiky vysokorychlostního internetu. Rozhodli jsme se optické připojení vyřešit tím, že se obec smluvně zavázala, že firmě, která jej vybuduje, bude garantovat minimálně 200 připojení. Obec tím zdigitalizujeme do konce roku. Již dnes jsme sdružili dokonce 300 domácností a budeme vyjednávat o co nejlepší ceně. Mým cílem je špičkové připojení v Dolních Studénkách za 300 až 400 korun měsíčně. Investici ve výši asi čtyři miliony korun zaplatí telekomunikační firma a obec to nebude stát ani korunu.

Volby do Evropského parlamentu přehledně: Jak a koho volit, termín voleb i vliv…

Jaké další nápady ještě máte v této oblasti?

Pokusit se v budoucnosti zavést aplikaci na sdílení auta při cestách mimo obec, dovoz léků pomocí dronů. Daly by se provozovat i autonomní mikrobusy a vynikající službou je v cizině telemedicína, když vás lékař vyšetřuje přes počítač.

Ne každý ale zvládá moderní techniku. Zvládnou to především starší lidé?

Máme tady univerzitu třetího věku, kam senioři chodí na počítačové kurzy. I devadesátiletý člověk je schopen komunikovat přes Skype. Staří lidé dokážou zvládnout počítačovou gramotnost. Navíc jim v tom můžeme pomoci, jen se musí chtít.

Vidím, že možnosti jsou v tomto směru nepřeberné.

A není to vždy jen o technologiích, ale hlavně o dobrých nápadech. Například nám sem zajíždí tři pečovatelské služby. Každá vlastním autem. Ve Skandinávii či ve Skotsku zaškolí lidi v obci, zaplatí jim a o ty potřebné se pak starají. To zlepšuje mezilidské vztahy. Dále otázka komunitních obchodů. Pořád slyším, jak někdo chce, ať mu obce financují obchod. Proč se ale více neprodávají v obcích místní produkty, které jsou oblíbené a mohli by si je při cestách kupovat i obyvatelé, kteří zde nebydlí. To by obchodům pomohlo uživit se. V Rakousku to na mnoha místech skvěle funguje a obchody s místními potravinami jsou velmi úspěšné. Nepotřebují dotace od obce.

Inspiroval jste se v cizině, ale muže to fungovat i u nás?

Může a musí. Dám ještě jeden příklad. V Rakousku jsem viděl školku na farmě. Jedna obec farmářce přispěla a ona hlídá i cizí děti. Je to tam velký hit, rodiče nemusí vozit děti jinam, děti jsou v přírodě. To je přece skvělé. Ve Švýcarsku zase obec koupila velké auto, senioři s ním pravidelně na dobrovolnické bázi jezdí a vozí ostatní seniory či děti, kam je potřeba. Je to výborná služba. Jde vlastně všechno.

Kdy tedy bude vaše obec takzvaně „chytrá“?

Doufám, že do čtyř let.

Rozhodnou u nás volby cizinci? Můžeme si do Europarlamentu zvolit Malťana nebo…

Starostkou v Dolních Studénkách už byla vaše maminka. Jak vám to v práci pomohlo?

Když jsem se vrátil ze studií, tak jsem mamince pomáhal s evropskými dotacemi a v roce 2006 jsem spoluzakládal místní akční skupinu Šumperský venkov, což je organizace, která umožňuje rozdělovat evropské peníze do venkova přes malé projekty. Ta vznikla proto, že skutečně administrativa kolem dotací může být pro někoho nesrozumitelná a složitá. My zájemcům pomůžeme bez prostřednictví jiných agentur požádat o dotace. V hodnotitelské komisi na projekty máme starosty, hasiče nebo faráře. Sami lidé si tak rozhodnou, do čeho půjdou evropské peníze.

Moment, vy máte v komisi i faráře?

Ano, máme tam i kněze. Pomáhá to s větší důvěryhodností výběru projektů.

Kolik jste dokázali tímto způsobem rozdělit peněz?

Kolem 100 milionů korun.

Jak český stát podle vás přistupuje k vyřizování evropských dotací?

Stát v mnoha ohledech přitvrzuje, výběrová řízení jsou komplikovaná, jsme v souvislosti s dotacemi papežštější než papež. Jsem i místopředsedou Sdružení místních samospráv a my říkáme, že by to chtělo více selského rozumu a větší důvěru ve schopnosti lidí na venkově. Vezměte si třeba tolik diskutovanou ochranu osobních údajů, takzvané GDPR. V Rakousku z toho mají výjimky pro obce do dvou tisíc obyvatel. My ale některé věci z Bruselu přebereme bez toho, abychom si je uzpůsobili pro naše poměry.

Takže vy jste takový typický Evropan od Šumperka?

Jsem od mládí zapálený Evropan. Studoval jsem anglické gymnázium v Olomouci, pak obor mezinárodní a evropská studia na Fakultě mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde diplomacii a EU dodnes učím. Pak jsem ještě absolvoval stáž v Dánsku a součástí toho byla i stáž v evropských institucích. Věřím proto ve smysl integračního procesu a nemyslím to jako klišé. Díky Evropské unii dnes máme v Evropě nejdelší období míru v novodobé historii. Sázím prostě na spolupráci a v tom má Evropská unie velkou sílu.

Jak to ovlivňuje vaše starostování v obci?

Rozhodl jsem se, že budu určitým vizionářem a tím, kdo bude shánět peníze z Evropské unie i z českých veřejných prostředků. Příjmy obce za mého starostování narostly o 40 procent, máme proto daleko více financí i na investice. Pět milionů z vlastního rozpočtu nám umožňuje vygenerovat dalších 20 milionů z evropských fondů.

Co jste u toho starostování zjistil? Jak je na tom český venkov ve srovnání s Evropou?

Zjistil jsem, že samosprávy u nás fungují na velmi dobré úrovni i ve srovnání se zahraničím. Projezdil jsem mnoho zemí Evropy, mohu to porovnat, nemusíme se nijak bičovat, jak máme ve zvyku.

Karel Steigerwald: Sprostý Lang není prezident. A tak mu jeho veřejná sprostota jen tak…

Když se staráte i o projekty a dotace, jak se to v obci konkrétně projevilo?

Máme cyklostezky na obě strany obce, provedli jsme rekonstrukci školy a obecního úřadu. Rekonstruujeme zámeček Třemešek za 50 milionů, kde bude komunitní a mateřské centrum a také 10 sociálních bytů. Na místě bývalé hospody uvažujeme o bydlení pro starší lidi a příští rok bychom měli stavět nový spolkový dům, což bude kulturák a sportovní hala v jednom.

Jak se projekty pro obec vybírají?

Je to na webu a výběru se zúčastňují veřejně i občané. Jejich připomínky jsme zapracovali do dlouhodobé strategie rozvoje obce. Jsou tam konkrétní projekty za konkrétní částky, nejsou to nějaké vzdušné zámky. Máme schválený propracovaný územní plán, protože počet obyvatel nám na rozdíl od mnoha jiných obcí pomalu přibývá. Máme heslo „U nás to žije“ a skutečně se to každý týden nějakou akcí snažíme naplnit. Jsme atraktivní obec, je tady obrovský zájem o pozemky za poměrně vysokou cenu. Máme kanalizaci, dvě školky, školu, dvě hospody, obchody, dětskou lékařku, hasiče, Sokol, komunitní školu. Vše, co lidé potřebují ke spokojenému životu.

Vy jste také zástupcem České republiky ve Výboru regionů Evropské unie a v různých dalších pracovních skupinách. Jak na vás Češi v Bruselu působí?

V pracovních skupinách se mnou sedí zástupci různých českých ministerstev, ale málokdy mluví. Na rozdíl od Dánů nebo Lucemburčanů, ti si jasně řeknou, co potřebují a co chtějí. My nejsme zvyklí tolik diskutovat, nevím, zda je to kvůli ostychu či nedostatečné jazykové výbavě, ale pak nikdy nedosáhneme toho, co chceme.

Od našeho vstupu do EU uplynulo už 15 let. Jak se na fungování Evropské unie dívá člověk z Dolních Studének, který má i zkušenosti z Bruselu?

Obhájil jsem na vysoké škole také disertační práci na téma evropského euroskepticismu a zajímavé je, že příčiny tohoto jevu jsou v různých zemích velmi rozdílné. Evropu je proto potřeba vysvětlovat v každé zemi, v každém městě, v každé obci trochu jinak. U nás je například špatná informovanost o tom, co skutečně Evropská unie dělá a jak funguje. To by měl být i úkol českého školství. Bohužel je v nás v tomto případě i určitá malost.

Jak se taková malost projevuje?

Říká se často „oni tam v Bruselu“, přitom my jsme pevnou součástí EU. U nás jsou zprávy z EU v médiích v rubrice zahraničí, v Německu v domácí rubrice. Slyšíme také o různých mýtech, které vůbec nejsou pravda, jako jsou zahnuté banány či otázka okurek a další. Informovanost je nedostatečná. Já se to snažím změnit. Povídám si o EU s lidmi pravidelně třeba i v hospodě.

A co je podle vás na Evropské unii špatně?

Nepochopitelná je špatná komunikace, přestože EU má k dispozici obrovské množství nejrůznějších kanálů, včetně webů či sociálních sítí. Jezdím sedm let každý měsíc do Bruselu, vidím, jak to funguje. Každý by měl proto na své úrovni umět evropskou myšlenku vysvětlovat, ale to se bohužel v Česku neděje.

Pokračování Hry o trůny: Vše, co potřebujete vědět o dalších chystaných seriálech

Tak co by se mělo změnit?

Především dát lidem lepší informace a větší svobodu a volnost v tom, co tam, kde pracují a bydlí, chtějí v duchu motta „mysli globálně, jednej lokálně“ pro společnou Evropu a za evropské peníze dělat. Evropa tím získá větší legitimitu.

Někteří lidé ale tvrdí, že bruselskými regulacemi a zákony ztrácíme suverenitu. Je to tak?

My některé evropské věci děláme a přebíráme až moc automaticky. Nebo nekvalifikovaně a pak z toho vznikají problémy. Například špatný překlad jednoho dokumentu od nějakého českého úředníka způsobil, že v teď probíhajícím programovém období máme z dotací EU méně peněz na rekonstrukci památek. To je přece neskutečné, že si neumíme ošetřit ani takovou věc. Mým hlavním cílem je proto vzdělávat a informovat lidi, co dělat ve prospěch České republiky v Bruselu. Za velkou část problematických věcí si přitom můžeme sami, i když ani Brusel není neomylný.

Dám vám příklad, ve kterém EU selhala. V otázkách migrace, která není vyřešena, a v nelegální migraci je i velké bezpečnostní riziko. Evropská komise se ale tváří, že už je to vlastně vyřešené. Co si o tom myslíte?

Viděl jsem projekty na integraci syrských rodin ve Finsku. Povědomí, že všichni jsou teroristé, je nepravdivé. Ale Evropská unie v otázkách migrace selhala, to připouštím. Zásadní je totiž ochrana vnějších hranic, dodržování azylových zákonů a předpisů a za poslední roky se v tom bohužel moc nezměnilo. To nechápu. Pokud někdo hodí například úmyslně do koše doklady, aby nemohl být identifikován jeho původ, tak by neměl mít nárok získat azyl. Migranti si také nesmí vybírat, kde budou v EU žít. Pokud nějakou zemi či konkrétní místo pobytu odmítají, nemají dostávat dávky. Problém migrace se musí primárně řešit mimo území EU pomocí různých projektů a musí se také opevnit vnější evropské hranice. To druhé se moc neděje. I to je jedna z věcí, kterou bych chtěl kromě digitalizace venkova v Evropském parlamentu prosazovat.

Absurdní standardy krásy: Co pro svůj vzhled musely podstoupit ženy v první půli 20. …
Děsivé snímky, které měly skončit v řece. Fotografie mrtvých, které způsobily…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhly v Česku volby do Evropského parlamentu. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci mohli ovlivnit volby v Česku? A jak volby 2019 dopadly? Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější