Cizinci a volby do Evropského parlamentu: volební právo cizinců | Reflex.cz
nahoru

Rozhodnou u nás volby cizinci? Můžeme si do Europarlamentu zvolit Malťana nebo německého turistu?

Petr Sokol15. května 2019 • 10:00
Eurovolby: Mohou v Česku hlasovat ilegální migranti a turisté?
• video: 
Martin Bartkovský

Volby do Evropského parlamentu jsou u nás vedle komunálek jediným volebním kláním, které se neřídí okřídleným sloganem “cizinec není našinec” z pohádky Tři veteráni. Mohou v něm totiž rozhodovat i voliči, kteří nejsou občany České republiky. Za určitých podmínek u nás „ne-občané“ mohou nejen volit, ale také být voleni.

Tato zvláštnost vyplývá z unijních pravidel.  Smlouva o fungování Evropské unie (jakási obdoba základního zákona EU) totiž stanoví, že „každý občan Unie mající bydliště v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.“ Přeloženo do běžné mluvy to znamená, že například u nás žijící občan Francie může v evropských volbách v České republice volit či kandidovat, pokud splní pravidla platná v těchto volbách pro občany České republiky.

Cizinci u voleb: Může u nás volit turista z Mnichova?

V České republice jsou pravidla pro výkon aktivního a pasivního volebního práva zakotvena v zákoně o volbách do Evropského parlamentu, který přiznává právo volit i kandidovat na území České republiky všem občanům, kteří alespoň ke druhému dni voleb dosáhli věku 18 let. Pro občany jiných členských států platí stejné věkové omezení, ale společně s požadavkem být přihlášen k trvalému pobytu či případně k přechodnému pobytu na území České republiky, a to po dobu alespoň 45 dní.

Pasivní volební právo, tedy právo být ve volbách kandidátem, je pak na území České republiky přiznáno všem občanům České republiky a ostatních členských států, pokud alespoň druhý den voleb dosáhnou věku 21 let a mají na území České republiky hlášen trvalý, případně přechodný pobyt, opět alespoň po dobu 45 dní.

V praxi to tedy znamená, že u nás nemůže volit a být volen turista z Německa, jenž jen přijel na několikadenní zájezd za krásami Prahy, ale toto právo náleží pouze cizinci z členské země EU, který je u nás alespoň nakrátko trvale usazený.

Dostane strana cizinců ve volbách do Evropského parlamentu 12 %?

Kdo by se bál, že u nás volby do štrasburského parlamentu mohou z tohoto důvodu cizinci nějak zásadně ovlivnit, pro něj jsou určena konkrétní čísla. Ke konci srpna 2018 totiž u nás žilo legálně něco málo přes půl milionu cizinců (552 tisíc). Většina z nich ovšem pochází ze zemí mimo EU, takže „unijních cizinců“ je tu jen něco málo přes 200 tisíc.

Takže, kdyby v extrémním případě byli všichni starší 18 let (což samozřejmě nejsou) a zároveň všichni šli volit do Evropského parlamentu, dosáhl by jejich hlas asi na 12 % celého voličstva (vycházíme-li z volební účasti v evropských volbách 2014). Nikdo se ale nemusí bát toho, že by jejich „strana“ mohla až takto ve volbách zabodovat.

Cizinci se musí „registrovat“

Jak už ale bylo uvedeno, ve skutečnosti všichni cizinci z členských zemí EU stejně volit nemohou. Za prvé totiž platí, že musí být v druhý den voleb minimálně 45 dní přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Rozhodujícím dnem pro cizince proto letos bude v tomto ohledu 10. duben 2019.

Druhou podmínkou je pak povinnost zapsání se do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. To musí podle českých pravidel ale proběhnout nejpozději 40 dní před dnem voleb, takže o to musí letos dotyčný cizinec požádat na obecním úřadu, v jehož správním obvodu je přihlášen (kde zpravidla bydlí), nejpozději 14. dubna do 16 hodin. „Zaregistrovat“ se tímto způsobem k volbám dokonce musí i ti cizinci, kteří už u nás volili v komunálních volbách (opět do 14. dubna), protože seznamy voličů jsou v České republice ze zákona oddělené pro různé druhy voleb. Projevit vůli volit do Evropského parlamentu nemusí jen cizinci, kteří již takto u nás volili v minulých evropských volbách a nepožádali v mezičase o své vyškrtnutí ze seznamu voličů.

Tato registrační povinnost v kombinaci s nedostatkem informací proto vede k tomu, že ve skutečnosti hlasuje jen velmi omezený počet cizinců. Dodejme jen, že „zaregistrovaný“ cizinec může volit ve volebním okrsku, kam náleží, nebo si také může požádat o volební průkaz (při jeho použití se ale musí prokázat například průkazem o povolení k trvalému pobytu, cestovním pasem, občanským průkazem nebo potvrzením o přechodném pobytu spolu s občanským průkazem).

Cizince si už Češi do Europarlamentu zvolili

Ještě daleko méně cizinců z členských zemí EU pak využívá možnost u nás do Evropského parlamentu za výše uvedených podmínek (přihlášení k pobytu po dobu 45 dnů) kandidovat. Před pěti lety strany na své kandidátky umístily jen šest občanů jiných členských států EU (z celkem 849 kandidátů). V ještě dřívějších volbách (2004 a 2009) kandidovalo pět cizinců.

V roce 2004 mezi nimi byl dokonce i irský občan a negativní legenda kupónové privatizace Viktor Kožený, ale také dnes už méně známý kandidát KSČM Daniel Strož, který byl dokonce jako německý občan do Evropského parlamentu v těchto volbách zvolen. Český rodák a následný emigrant do SRN Strož je díky tomu jediným cizincem, který nás dosud ve Štrasburku jako poslanec zastupoval.

Volby do Evropského parlamentu: Poslanci dvojí krve

V ostatních zemích EU najdeme ale podobných případů více: Studentský vůdce z roku 1968 Daniel Cohn-Bendit střídal zvolení za Francii a Německo, mistr světa v rallye Ari Vatanen byl nejprve zvolen za finské konzervativce, aby později získal křeslo v Evropském parlamentu za jejich francouzské kolegy, protože byl v zemi galského kohouta populární jako vítěz Rallye Paříž-Dakar.

Legendární francouzský politolog Maurice Duverger byl zase evropským poslancem v Itálii za tamní komunisty a lídr antikomunistické revoluce 1989 v Rumunsku pastor Lázslo Tökés poslancoval nejprve v Rumunsku a nyní zastupuje Maďarsko (ten ale má obě občanství).

Uvidíme, zda se tento počin pokusí napodobit také někdo v českých volbách do Evropského parlamentu.

Dvě možnosti pro krajany

Na závěr dodejme, že recipročně mohou volit a kandidovat v jiných členských státech také občané České republiky, pokud splní tamní podmínky k volební „registraci“. Pro některé z nich to může být jednodušší než se účastnit voleb v České republice, protože jim to český volební zákon umožňuje pouze na území ČR (nelze volit na českých ambasádách). Samozřejmě platí, že nikdo nemůže volit či kandidovat ve více členských státech najednou.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější