Prezident Miloš Zeman začal vybírat své nástupce. Před sněmovními volbami to byl Andrej Babiš, dnes předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, kterého osobně podpořil na odborářském sjezdu. Vyplní se mu jeho sen a jaké jsou další varianty?
Na podzim 2012 jsme s politologem Petrem Sokolem předpověděli, že právě Miloš Zeman bude první přímo volenou hlavou státu, přestože v průzkumech se pohyboval kolem pěti procent. Ve své předpovědi jsme vyšli ze tří předpokladů.
1) Už před deseti lety, stejně jako dnes, bylo nerovnoměrné pole kandidátů. Devadesát procent tehdy reprezentovalo politickou pravici a střed. Zeman byl tehdy prakticky hlavní figurou levicové scény. Všechny tehdy zmátlo, že v průzkumech nejsilnější strana (ČSSD) ani o něco slabší komunisté Zemana na prezidentskou funkci nenominovali. Podstatné bylo, že většina voličů obou stran ho za svého kandidáta považovala. Později se ukázalo, že vztah mezi stranickým doporučením a skutečnou volbou je velmi volný.
2) Parlament na podzim 2012 přijal volební zákon (dvoukolový většinový systém), který byl kopií toho, co se ve Francii používá od šedesátých let 20. století. Bylo známo, jak se projevuje a jaké má efekty. Jednak vytlačuje extrémní proudy na okraj a současně dává větší šance těm, kteří jsou schopni se rozkročit i do odlišných politických světů. Miloš Zeman byl jednak autentický kandidát levice, což tehdejší, Sobotkovo vedení nechtělo vidět. Po deseti letech pobytu na Vysočině měl taky pověst člověka, který je smířlivější a otevřenější světu než jeho protikandidáti. To se po volbách sice nepotvrdilo, ale to je jiný příběh.
3) Dalším důležitým momentem bylo, že po šesti letech vlád stran středu a pravice se začal politický cyklus naklánět doleva a tento svět neměl lepšího reprezentanta než Zemana. Jaké jsou dnes, v květnu 2022, hlavní konstanty prezidentského předvolebního boje?
Babiš a kdo?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
