Pavel hned v úvodu otázky říká: „Nemám žádný vnitřní důvod se za to komukoliv omlouvat, protože jsem nikoho nepoškodil.“ Na svou účast ve straně nyní pohlíží s kritickou sebereflexí: „Není to nic, na co bych byl hrdý,“ a připisuje ji své tehdejší povaze a naivitě: „Vždy jsem chtěl být spíš strůjcem toho, jak se věci dějí, než jenom pasivním objektem. Když v roce 85 vyšla Gorbačova perestrojka, tak já jsem to vnímal jako signál k tomu, že nastává nějaké nové období. Věřil jsem, že by mohlo dojít k reformě komunistického systému.
Vůči komentářům obviňujícím ho z účasti v KSČ Petr Pavel argumentuje svými zásluhami za posledních 30 let. „Pro někoho to znamená stigma, které nelze přehlédnout, ale členem té strany jsem byl 4 roky a bývalému režimu jsem jako aktivní voják sloužil 6 let, zatímco nové demokratické zemi jsem sloužil v uniformě 29 let, 30 až do dneška a snažím se, aby byla co nejlepší. Pokud si to někdo srovná tak, že za ty první 4 roky mě diskvalifikují, tak je to jeho volba a já samozřejmě nemůžu nikoho přesvědčovat o opaku.“
