Je možné, že levák leváka pozná podvědomě? Je možné, že komunikace, myšlení a vyjadřování jsou u leváků tak specifické, že jsou srozumitelnější a bližší zase dalším levákům?
Vážený pane Höschle,
léta čtu Vaše články v Reflexu, vážím si Vás – kdybyste kandidoval na prezidenta, měla bych jasno. Nikdy jsem neměla odvahu do rubriky RX připojit svůj dotaz. Možná podvědomě tuším, že by prostor pro odpověď nestačil... Je tu ale jedna má zkušenost, již možná lze objasnit i docela stručně: Jsem levačka a vysledovala jsem, že lidé, kteří jsou mi „na první pohled“ sympatičtí, jsou také leváci. A třeba i herci, zpěváci, spisovatelé, kteří mi nějak imponují, bývají ve zcela nadproporčním zastoupení leváci. Šlo by namítnout, že mezi tvůrčími osobnostmi je více leváků než v obecné populaci, ale mezi mými oblíbenci je to zhruba 80 %. Dokonce, když mi bylo divné, že mě baví hudba a texty člověka, který zjevně hraje na kytaru jako pravák, zjistila jsem, že je přeučený levák. To se nakonec týká i mého životního partnera, jenž mi to řekl spíše náhodou dávno poté, kdy jsme spolu začali žít... Je tedy možné, že levák leváka pozná podvědomě? Respektive je možné, že komunikace, myšlení, vyjadřování, ale i nonverbální projevy jsou u leváků tak specifické, že jsou srozumitelnější a bližší zase dalším levákům?
Mgr. et Mgr. Miroslava Pašková
Leváctví, respektive praváctví či obourukost souvisí s lateralitou mozkových hemisfér a různých funkcí a stále zůstávají do značné míry mystériem, i když se nepochybuje o jejich genetickém podkladu. Dokonce je znám gen LRRTM1, jenž je za leváctví odpovědný, ale dědičnost není jednoduchá, protože některé typy leváctví se vyskytují ojediněle a jiné v rodinách. Navíc u jednovaječných dvojčat, jež mají geny shodné, je konkordance (shoda) leváctví pouze 76 %, nikoli 100 %, jak by se dalo očekávat.
Lateralita souvisí s dominancí tak, že asi 95 % praváků skutečně používá levou hemisféru pro řeč, kdežto u leváků je to různěji. Uvádí se, že leváků je v lidské populaci přibližně 10 %. Mezi muži je větší podíl leváků než mezi ženami. Leváctví koreluje i s dalšími projevy laterality, jako jsou dominance jednoho oka (kterým například míříme), nohy (jíž kopeme), ucha (k němuž přikládáme sluchátko) aj. Podle toho, kolik projevů laterality je spolu ve shodě, se posuzuje úplnost či neúplnost laterality. Leváci si více než praváci pamatují spíše události než fakta. BBC uspořádala kviz pro 90 tisíc dobrovolníků, ve kterém moderátorka Anne Robinsonová dala testovaným osobám 70 otázek vyhodnocujících jejich jazykovou zdatnost, percepci, paměť, matematickou schopnost a logiku.
IQ 90–110 je průměr. Nad 110 má asi čtvrtina obyvatelstva. Nad 130 pouhá dvě procenta. Leváci měli v průměru o bod víc (109) než praváci (108). Kuřáci měli o bod víc (108) než nekuřáci (107). Hnědovlasí měli 109, blonďatí 107, rudovlasí a černovlasí 106. Modroocí 109, hnědoocí 108 (viz hoschl.cz/EXD8). Pokud jde o „páření“, jedinci mají sklon vybírat si partnery sobě podobné (tzv. homogamní páření), tj. bílí bílé, černí černé, vzdělaní vzdělanější, bohatí bohatší apod. Opak se někdy nazývá smíšené či heterogamní páření.
To platí ale jen o charakteristikách, jež jsou vnímány jako kritérium pro partnerský výběr, což levorukost zřejmě není. Kdyby se z hlediska stranové preference lidé vybírali zcela nahodile, skoro všichni leváci by si vybírali praváky a většina praváků rovněž. Podle některých studií tak tomu vskutku víceméně je. Pokud jde o dvoření, nenašel jsem práci, jež by váš postřeh podpořila důkazy. Borden a Homelaid (hoschl.cz/AJBP) zjistili, že u stejnorukých párů muž vodí ženu většinou na té straně, která je u něj dominantní, zatímco smíšené pravo- a levoruké páry se vodí dominantními stranami k sobě.
Tato zjištění jsou ještě výraznější, když se spolu dotýkají, než když vedle sebe jen tak kráčejí. Atraktivita leváků pro levačky, pakliže by se prokázala, by mohla souviset s tím, že spolu s geny pro levorukost se z generace na generaci předávají i geny pro vlastnosti, jež u heterosexuálních párů sytí atraktivitu. Inu pěkný námět na výzkum. Díky!
