Usnout na Zemi a probudit se na Marsu: Vědci hledají spínač, který zpomalí stárnutí i metabolismus

Hrdinové sci-fi románů to dělají úplně běžně: prostě si na začátku výpravy ke hvězdám lehnou do zařízení podobného skleněné rakvi, zavřou oči a probudí se až v cíli mise po dlouhé řadě let. Tedy pokud jim to nepřekazí krvežíznivý Vetřelec, splašený zlý počítač nebo jiná zlomyslná kosmická entita. Kdyby se něco takového povedlo i mimo stránky knih nebo filmové příběhy, znamenalo by to vyřešení mnoha problémů cestování lidí vesmírem. V kosmické lodi by nemusely být těžké a objemné zásoby potravin, kyslíku a dalších životních potřeb, astronauti by netrpěli psychickými problémy života malé skupiny lidí v uzavřeném prostoru a omezila by se i rizika vzniku zdravotních komplikací během cesty. Loď by mohla být mnohem menší, potřebovala by méně paliva a byla konstrukčně jednodušší.

„Lidé nejsou pro dlouhé cesty vesmírem stvoření,“ napsal Evan Ackerman, vědecký editor periodika IEEE Spectrum, vydávaného Institutem elektronického a technického inženýrství. „Už takhle není lehké udržet naživu několik z nás, masitých slabochů, na nízké oběžné dráze Země. Přitom k Marsu to je nejméně několik měsíců letu a cestou se nemůžete stavit v žádném supermarketu. Jediným úkolem astronautů během letu bude jíst, pít, dýchat, nezemřít nudou a nepozabíjet se navzájem.“

Ale uvést lidi do stavu podobného zimnímu spánku medvědů by se hodilo i na Zemi. Zájem o to mají především lékaři, protože výrazné zpomalení metabolismu by jim dávalo čas při řešení problémů, kde rychlost změn v organismu pracuje proti nim. A výzkum hibernace občas financují i armády bohatých států – z důvodů, které si většinou nechávají pro sebe.