Stále přemýšlím nad makroekonomickými dopady války na Ukrajině. OECD tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu ubere globálnímu růstu ekonomiky více než jeden procentní bod. Čím blíže jsou ekonomiky Rusku, tím bude zpomalení údajně výraznější. Ekonomika eurozóny tak zbrzdí růst už o 1,4 procentního bodu. To zní dost realisticky. Dopad na samotnou Českou republiku OECD zatím nekvantifikovala, lze ale očekávat, že to bude více než 1,4 procentního bodu. Kolik – to dnes nikdo neví. Máme zde až moc neznámých. Ani nevíme, kolik sem přijde uprchlíků. To bude přitom klíčové.
OECD varuje před rostoucí inflací. Ta podle ní na globální úrovni vyskočí kvůli válce o 2,5 procentního bodu. Opět zde platí, že čím blíže k Ukrajině a Rusku, tím bude skok inflace vyšší. Nyní se můžeme přít o to, kde bude česká inflace na vrcholu. Možná to bude jen 14 %, možná to bude i více než 15 %. V každém případě to bude rekordní číslo.
Už nyní je jasné, že ceny budou taženy nahoru dražšími energiemi a potravinami. To bude velký problém pro domácí spotřebitelskou poptávku. Kvůli zdražení bude lidem zbývat méně peněz na nákup položek, které nejsou nezbytné. Maloobchod očištěný o potraviny proto jistě výrazně přibrzdí. Růst mezd a důchodů bude malý na to, aby vliv zdražení vykompenzoval. To přispěje k pomalejšímu růstu ekonomiky.
Velký problém vidím ve vylidnění Ukrajiny. Tamní ekonomika přijde o značnou část pracovních sil. Mnozí se nejspíš už nikdy nevrátí. To by mělo představovat ale plus pro českou ekonomiku. My dlouhodobě trpíme nedostatkem pracovních sil. 200 000 lidí, kteří budou ochotni vzít málo placené práce, spolkneme jako nic. Otázkou ovšem je, zda k nám přichází pracovní síla. Většina imigrantů jsou totiž ženy a děti. Vzhledem k tomu, jak katastrofální byl nedostatek volných míst ve školkách ještě před válkou, lze předpokládat, že mnohé ženy nebudou schopny nastoupit do práce. Navíc mnoho ukrajinských mužů odešlo z České republiky na Ukrajinu bojovat. Tito lidé zde budou chybět. Výsledkem války tak může být ještě větší hlad po pracovní síle než před ní.
Zatímco nyní netušíme, kolik Ukrajinců ještě přijde, už víme, že náklady s nimi spojené budou velké. Rozpočet s nimi nepočítal. Bude nutné ho zásadně přepracovat. Objevují se proto názory, že v součtu za několik let budou náklady spojené s migrací větší, než byly náklady s covidem. I tady je pro propočet klíčové vědět, kolik lidí ještě přijde a jak dlouho zde budou.
Bojím se o dopady na nájemní bydlení. Již před válkou byl v České republice nedostatek bytů. Jejich ceny proto letěly nahoru. Nyní bude situace ještě mnohem horší. Nejen ceny bytů, ale i nájmy by proto měly ještě růst. Spirála inflace se tím roztáčí. Inflace proto může být i dlouhodobá.
Velkou otázkou je také, co bude se zničenou Ukrajinou. Okupace země bude pro Rusko velmi nákladná. Bude potřeba vše opravit. Část, která nebude okupovaná, zřejmě dostane od EU nějaký Marshallův plán obnovy. To s sebou přinese ohromnou výstavbu a pravděpodobné zdražení stavebních materiálů nejen na Ukrajině, ale i v okolních zemích. Navíc bude všude opět nedostatek stavebních dělníků. To známe třeba z poválečné obnovy Británie.
Než bude spuštěn Marshallův plán, projde si ale Rusko i Ukrajina hlubokou recesí, která ovlivní i okolní ekonomiky. Nečekají nás tedy dobré výhledy. Budeme rádi za vůbec nějaký růst. Inflace bude rekordní a statní rozpočet bude mít opět hluboký deficit. Dopad na trh práce je zatím dost nejistý. Mezitím (alespoň doufám) dojde k nějakému řešení ohromné energetické závislosti regionu střední Evropy na Rusku.
