Legální trip. Jak funguje terapeutická léčba psychadeliky?
Z drogy lék. Látky, jež byly ještě nedávno spojované hlavně s nelegální scénou, mají stále silnější místo v medicíně. Psychedelika pomáhají tam, kde nezabírají antidepresíva. Lidem s depresemi a úzkostmi. A zkoumají se další diagnózy. Nové studie míří i na posttraumatickou stresovou poruchu. Jaká je zkušenost těch, kteří terapií prošli? Nadhled, úleva, lehkost. U některých efekt přetrvává i měsíce po podání. Lékaři ale připomínají, že nejde o všelék a že bez odborného vedení může taková terapie i ublížit.
Celý život jsem řešila syndrom zanedbávaného a týraného dítěte. Od 18 let jsem chodila na různé terapie, začala jsem navštěvovat i psychiatrii a potom, po porodu dcery, jsem začala brát antidepresíva, popisuje mladá matka Kateřina S. Bojuje s depresemi a úzkostmi. A léky jí nepomohly tak, jak čekala.
„Brala jsem je několik měsíců, ale jsem hypersenzitivní a nedělaly mi moc dobře. Objevily se i vedlejší účinky a po domluvě s lékařkou jsem je vysadila a pokračovala jen v terapiích. K tomu jsem zkoušela i nekonvenční metody, jako konstelace, meditace, dechová cvičení, jógu. Antidepresíva určitě nezavrhuju, je to skvělá věc, když je člověk na pokraji sil. Mně zachránila život. Ale nechtěla jsem, aby pro mě byla dlouhodobým řešením,“ popisuje.
KATEŘINA
Kateřinin psychický stav se po čase opět zhoršil. Jednoho dne vyhořela v práci a ze dne na den opustila místo v korporátu. „V kombinaci se spory s bývalým manželem jsem se najednou dostala do fáze, kdy jsem si říkala, že to tady prostě nedám. Na podzim roku 2023 jsem se úplně zhroutila. V lednu se stav nelepšil, měla jsem problém vůbec jen vstát z postele. Jen díky dceři jsem byla schopna nějak fungovat, ale fungovala jsem prakticky na autopilota. Řekla jsem si, že takhle to nejde dál. Měla jsem povědomí o využití psychedelik k léčbě a o tom, že existuje klinika, kde se to dá podstoupit. A tak jsem jednou odvezla dceru do školy a šla na tu kliniku. Přijela jsem tam úplně zhroucená. Řekli, že se musím objednat, ale přesto mě přijali, vyslechli, uvařili čaj. Potom mi vysvětlili postup, co musím pro objednání všechno udělat,“ vzpomíná Kateřina.
Dostala kontakt na krizové centrum a začala postupovat podle podmínek programu asistované terapie ketaminem. Šla k praktickému lékaři na odběry, na vyšetření na kliniku i další pohovory. „Podmínkou bylo i to, že člověk dochází na terapie. Já měla žádanku od své psychiatričky, v které bylo popsáno, že trpím depresemi, podstoupila jsem interní vyšetření a po tom kolečku vím, že měli nějakou poradu, na níž vyhodnocují, kteří pacienti jsou na podání ketaminu vhodní. Tím jsem prošla. Před podáním jsem ještě musela podstoupit třífázovou přípravu. Povídala jsem si s odborníky o tom, jaká mám od terapie očekávání, jaký je můj motiv,“ popisuje pacientka.
Kateřina přiznává, že zpočátku měla strach. Bála se, že se dostane do stavů, jež jí způsobí bolest. Samotná terapie podle ní probíhala v příjemném prostředí, s hudbou. Samotný ketamin, který dostala do žíly, měl rychlý nástup.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
