Řada komentátorů je přesvědčena, že Andrej Babiš si sice drží pro prezidentskou volbu svých „vybetonovaných“ 30 procent, která ho téměř jistě dostanou do druhého kola. Zároveň si myslí, že je to jeho volební strop. Není většího omylu.
Miliardář z Průhonic totiž dokázal v průběhu politické kariéry několikrát změnit svou voličskou základnu, a hlavně se stal jednou z ústředních tváří celého dvojhlavého babišovsko-zemanovského politického světa. A voličský potenciál tohoto světa určitě nekončí na 30 procentech, na nichž se dlouhodobě pohybují volební preference hnutí ANO.
Pravičáci i protestní hlasy
Když v roce 2013 Babišovo hnutí ANO poprvé vstoupilo do sněmovních voleb, jeho voliči přišli více zprava než zleva. U tehdejších volebních výsledků platila nejvíce přímá úměra mezi tím, kde ztrácela pravice (tehdy ODS a TOP 09) oproti roku 2010 a získávalo ANO 2011.
Babišovci ovšem při své premiéře statisticky nebodovali jen v místech, kde ztrácela pravice, ale stejně silně uspěli i v oblastech, kde lidé v minulosti dávali výrazněji přednost nejrůznějším protestním stranám. Další nejsilnější přímá úměra proto platila mezi geografickou podporou ANO 2011 a dřívějšími hlasy pro Věci veřejné a Suverenitu Jany Bobošíkové ze sněmovních voleb v roce 2010. Už tehdy Babišovo hnutí bralo i dost hlasů v tradičních oblastech podpory ČSSD, jen tam byla souvislost slabší než u pravicových a protestních stran.
Baťovská epizoda
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
