Energetická společnost ČEZ na sebe upozornila návrhem odměn pro osmičlenné představenstvo v celkové výši 135 miliónů korun. Mnohem podstatnější jsou úvahy o budoucí roli největšího tuzemského výrobce elektřiny v dynamicky se měnícím světě.
„V této těžké době, kdy řada občanů není schopna platit své závazky, a dostávají se tudíž do obrovských problémů, by se této odměny – nebo alespoň významné částky – měli vzdát,“ kritizuje dnes odměny vedení ČEZ bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Skupina ČEZ ovšem vychází z manažerských smluv nastavených v minulosti. Proto kritika výše odměn opozicí zavání laciným populismem. Představitelé ANO se dnes často tváří, jako by nebyli dominantní součástí minulé vlády, a veškeré neřešené problémy házejí na své nástupce. Pokud Schillerová svaluje odpovědnost na dozorčí radu ČEZ, jež rozhodla o výši odměn, zapomíná dodat podstatné souvislosti. V dozorčí radě jsou zástupci státu, nerozhoduje zcela autonomně a nominovala ji ještě Babišova vláda.
Schillerová nijak neprotestovala, když ČEZ loni rozděloval stejně vysoké odměny za rok 2020, kdy měl zisky o 81 procent nižší. Loni na podzim Babišův kabinet potvrdil předsedu představenstva ČEZ Daniela Beneše ve funkci na další čtyři roky a výše manažerských odměn ho nezajímala.
Problémy leží jinde
Odměny jsou jen viditelnou špičkou ledovce, mediálně ovšem nešťastně zarámovanou do současného oznámení ČEZ, že bude v červenci zvyšovat ceny elektřiny klientům, jimž letos končí fixace, o 60 až 70 procent. Letos ne poprvé.
Pohyby cen v takovém rozsahu se zatím dotýkají jen malé části tří miliónů domácností zásobovaných elektřinou z ČEZ. Většině zákazníků končí fixace příští a přespříští rok. Podle odhadů společnosti Centropol zaplatí domácnosti a firmy za elektřinu v příštím roce o 300 miliard korun více než loni.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
