nahoru

Možná přijde i kouzelník

Petr Holec 6. dubna 2006 • 17:11

Dva hlavní volební lídři v Ústeckém kraji, JIŘÍ PAROUBEK (ČSSD) a PETR GANDALOVIČ (ODS), severočeským voličům slibují, co chtějí slyšet: výrazné snížení nezaměstnanosti. Premiér o třetinu tím, že do žatecké průmyslové zóny Triangl přivede zahraničního investora. Ústecký primátor, jenž podle agentury STEM vede, na to chce jít přes razantní snížení daní. Tolik televizní marketing. Co oba mohou udělat (případně udělali) doopravdy?

Ústecký kraj určitě není pro volby vděčné místo - a zvlášť z hlediska nezaměstnanosti. Do „nudle“, jak kraji říkají místní, když mají lepší náladu, totiž spadají volební okresy, jako Mostecko (22 procent), Chomutovsko (16), Děčínsko (14) či Teplicko (15), jejichž dlouhodobé skóre v počtu nezaměstnaných předčí i severomoravský region, druhé politicky velmi nevděčné místo. Důvody jsou dobře známé: téměř okamžitý rozpad plánovaného průmyslu a pro nové socioekonomické podmínky ne právě šťastná skladba obyvatel, které sem kdysi cíleně soustředili komunisté. Neblahou situaci zatím příliš nevylepšila žádná vláda ani primátor. Jediným rychle rostoucím průmyslem, který ovšem politici obvykle nemívají v programu, je prostituce. Jsou tedy Paroubkovy a Gandalovičovy televizní sliby bezplatným volebním gulášem, který stěží vydrží do června? Jejich premiérování a primátorství dávají vpravdě politickou odpověď: ano i ne.

TADY TO (SNAD) BUDE


„Triangl je černý kůň, podle mě nejlépe připravená průmyslová zóna ve střední Evropě,“ říká ředitel lounského úřadu práce Petr Záhořík. „Kdyby se tam podařilo vytvořit pět tisíc míst, vyřešila by se nezaměstnanost i na Mostecku a Chomutovsku, na jejichž hranici zóna leží.“
Záhořík je optimista opřený o nezvykle příznivou křivku nezaměstnanosti. Ještě před chvílí jsem u zóny stál. Dlouhý děravý plot z vlnitého plechu se zbytky strážních budek, za ním 360 hektarů. Bývalé vojenské letiště u Žatce. Být v kůži zahraničního investora, rychle bych vzal taxikáře, co u silnice nabízí holky, a rozjel se k jinému letišti - Ruzyni. Dva investoři už to také udělali, což premiér zapomněl v televizi zmínit. Proklaté volby!
Že se tahle pustá planina má stát strategickou průmyslovou zónu Triangl, v níž Paroubek slibuje během čtyř let tisíce pracovních míst, poznáte jen podle cedule u vjezdu. Teprve za půl roku se má dořešit už dva roky trvající výkup zbývajících pozemků, až poté se sem může přivést voda, elektřina a plyn - podmínka pro příchod jakéhokoli investora. To vše navíc spadá do kompetence a taky rozpočtu Ústeckého kraje, který zónu buduje. Až následně vláda jedná prostřednictvím agentury CzechInvest s případnými investory. Jenže nedostatečné zatím zůstává i napojení na dálnici nebo rychlostní silnici, po níž odsud bude případný výrobce své zboží odvážet. A jisté není ani to, jestli případný investor zaměstná místní a pomůže Paroubkovi splnit jeho slib o snížení nezaměstnanosti. Jak ukazuje příklad kolínské automobilky TPCA, může si do Žatce klidně dovézt levné nezaměstnané ze severní Moravy, jimž nevadí skupinová rozcvička a stání u montážní linky. Chronická nezaměstnanost totiž mnoho lidí z Ústecka odnaučila nejen pracovat, ale i dokončit jakoukoli kvalifikaci vyšší než základní školu. Od čtrnácti let jednoduše zůstávají na sociálních dávkách, což jakýkoli investor nerad vidí.

ŽÁDNÉ KLACKY POD NOHY


„Myslím, že případný investor by v Trianglu zaměstnal místní,“ argumentuje Záhořík. „Přestože jsme bývali zaostalým zemědělským okresem a zásobárnou nekvalifikovaných dělníků pro severní Čechy a zdejší lidé měli problémy s pracovní dobou nebo prací u montážní linky.“
Jako ředitel pracáku má se zdejšími průmyslovými zónami pozitivní zkušenost. Ubylo mu práce. V roce 1992 zde zaniklo 7000 pracovních míst a ještě deset let bylo Lounsko po Mostě okresem s druhou nejvyšší nezaměstnaností v kraji - nepracovalo plných 19 procent. Nyní jsou s 13 procenty až třináctí. Důvod? Tři průmyslové zóny, kam v posledních letech přišli zahraniční výrobci: Louny, Žatec, Podbořany. Od roku 1990 sem přeneslo výrobu deset zahraničních firem, z toho sedm japonských. Všechny zaměstnaly právě místní nezaměstnané, opak kolínské TPCA. Současně daly práci i místním subdodavatelům. Vzhledem k nižší kvalifikaci místních lidí nabíraly při rozjezdu vzdělanější střední manažery například z Moravy, v provozu si ale stejné kádry zakrátko vychovaly i z místních. Dnes pochází drtivá většina zaměstnanců z okolí.
A nikdo z těch, co tu našli práci, se na rozdíl od Kolínských nebrání dělat v obří šedé hale postavené v širém poli, kde Italové vyrábějí ledničky. Prostě dělají. Dobře znají osud svých kolegů ze stejných hal v Anglii a Itálii, které majitel zavřel, protože jejich zaměstnanci měli smůlu a narodili se v zemi s vyšší životní úrovní, než máme my.
„Nemyslím, že by za současný pokles nezaměstnanosti mohla Paroubkova či předchozí vláda,“ dodává Záhořík. „Bylo to nastartované už dřív a nejvíc se o to zasadila města. Vlády nám spíš nekladou překážky.“
Mnohde v Ústeckém kraji nemohou říct ani to. Například na Děčínsku nezaměstnanost v poslední době vzrostla, propouštějí totiž zdejší textilky. A stejně tak vzrostla i na Ústecku, kde je bez práce přes 9000 lidí. Pro ty premiér zatím plán nemá.

JSEM V TOM S VÁMI


„Před časem jsem dával stejnou nalejvárnu i jemu,“ říká o Petru Gandalovičovi ředitel ústeckého pracáku Jan Böhm.
První dojem samozřejmě klame. Ten z Ústí nad Labem je, že se primátor rozhodl zahájit předvolební kampaň tím, že do města nedá jediný svůj billboard, zato nechá rozkopat celé jeho centrum. Ostatně i tak se dá v horších časech zvýšit zaměstnanost, jak víme například z Německa. Jen si dělám legraci ...
Přesto by se lepší statistika hodila i Gandalovičovi. Od roku 2002, kdy se stal ústeckým primátorem, klesla nezaměstnanost ve městě pouze ze 14,7 na 13,4 procenta (vzhledem ke změně metodiky výpočtu je skutečný pokles o něco větší). Ne právě ideální reklamní slogan, i když někteří to za současné situace chápou jako umění možného.
„To víte, že je dobře informován, sám se o to zajímá,“ odpovídá Böhm na otázku, jestli primátor a krajský volební lídr, jenž si snížení nezaměstnanosti vytkl jako hlavní cíl a na billboardech zdůrazňuje, že ve svém volebním kraji na rozdíl od Paroubka s voliči i žije, potřebuje nalejvárnu. „Ale nemusí znát všechny detaily.“
Jistěže ne.

NIC ŠPINAVÉHO


Ponechám stranou již zmíněné Gandalovičovo snížení daní, které je ústředním volebním tématem ODS. Nechci vykrádat známé kolečko Vlastimila Tlustého, jenž s ním má dost vlastních problémů. Otázkou je, co za čtyři roky Gandalovič udělal pro budoucí snížení nezaměstnanosti jako primátor.
„Záměr byl, že tady chceme investory v určitém odvětví, žádný těžký nebo chemický průmysl. Lidé jsou na jakoukoli špinavou výrobu citliví,“ vysvětluje mi nad mapou průmyslové zóny Severní Předlice vedoucí odboru aktivní politiky František Podrábský. Nikdo tady nechce další Spolchemii. Stejně jako Lounsko snaží se i Ústí přilákat novou výrobu, o kterou po Listopadu přišlo. „Rádi bychom tady zase měli i logistiku, protože Ústí z logistiky tradičně žilo (přístavy, železnice), jenže na ni se neposkytují dotace. Samozřejmě si ale nemůžeme vybírat. Většinu pracovních míst zatím tvoří méně kvalifikované profese.“
Zóna sousedící s převážně romskou čtvrtí se budovala přes tři roky a dnes tu sídlí jak velcí zahraniční výrobci 3D modelů, výtahů nebo výfuků, tak i Česká pošta. Práci tady našly přes dva tisíce lidí. Blíž k Labi se začíná budovat i zóna Jižní Předlice, její výstavba i obsazení ale budou komplikovanější. Svou polohou je navíc město celkem omezeno pří výběru dalších vhodných pozemků. Podle Podrábského to však byl právě Gandalovič, kdo se o budování obou průmyslových zón, stejně jako stavbu dálnice D8, nejvíc zasadil. „Vzal si to jako svou osobní politickou agendu, byl u všech jednání s investory, kterých bylo asi padesát,“ říká o primátorovi.
S průmyslovými zónami úzce souvisí i školství. Snahou většiny měst a krajů je pochopitelně přilákat na své území sofistikovanější investice, u nichž je větší záruka, že z vašeho volebního okresu nezmizí ještě před dalšími volbami nebo hned, jak jim vyprší případné daňové prázdniny. Jen málokomu se to ale podaří. Podobné investice většinou končí ve větších metropolích, kde se tradičně soustředí vzdělanější obyvatelé. Právě v oblasti potřebné kvalifikace má Ústí velký deficit. Když se na úřadu práce podíváte na inzeráty volných pracovních míst, zjistíte, že největší šanci nebýt na podpoře mají absolventi stavebních a strojních průmyslovek stejně jako vyučení lidé. To potvrzují i statistiky: nejmíň práce mají absolventi gymnázií, všeobecných středních škol a obchodních akademií. Navzdory tomu ale Gandalovič dlouhodobě prosazuje právě gymnázia, tradiční předstupeň vysokých škol. Jejich absolventi - stejně jako ústecký univerzitní kampus za víc než dvě miliardy, který si před volbami oblíbil Paroubek - sice mohou městu vylepšit reputaci, bohužel však ne statistiku nezaměstnaných. Potenciální investoři si vždy dělají detailní studie, včetně dostupnosti kvalifikované pracovní síly.
„V tom jsem s ním ve sporu,“ říká Böhm. „Podle mě je potřeba rychle obnovit učňovské školství, které u nás téměř zaniklo. Dřív si řemeslníky vychovávaly samy podniky, jako Spolchemie nebo Setuza, dnes se o to nestará nikdo. Primátor podporuje spíš gymnázia, protože jsou flexibilnější.“ Důsledkem rozpadu učňovského školství je i fakt, že z devíti tisíc ústeckých nezaměstnaných nemá polovina vyšší než základní vzdělání. U mnohých mladých jde dokonce o trend: absenci kvalifikace berou jako skvělou kvalifikaci pro vyplácení dávek. Ani to není moc hezký volební slogan.
Věříte Jiřímu Paroubkovi a Petru Gandalovičovi, že se v Ústeckém kraji sníží nezaměstnanost?