nahoru

Rathův seznam

Michal Komárek9. února 2006 • 16:56

Některé nemocnice vyhlašují krizový stav, někteří politici hovoří o chaosu ve zdravotnictví, znárodňování, návratu před rok 1989, centralizaci, politické zvůli, diktátorských metodách ministra DAVIDA RATHA. Jedním z důvodů stále vyostřenějších sporů je návrh zákona na vytvoření neziskových veřejných zdravotnických zařízení a seznam nemocnic, který ho provází. Nemocnic, jež se mají stát páteří tuzemské zdravotní péče. Co je to za seznam? JAKÝ MÁ SMYSL? A jaký dopad může mít na české nemocnice?

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel nemocnice v Hranicích na Moravě Eduard Sohlich mi řekl: "Přibližně polovina našich členů čili asi osmdesát středně velkých nemocnic na seznamu není. Přitom není úplně jasné, co to znamená. Seznam přináší do zdravotnictví destabilizaci, není jasné, podle jakých kritérií byl vytvořen. A zajímalo by mě, zda ministr Rath vůbec zná jeho poslední podobu, změnila se totiž už asi pětkrát."
Ředitel jedné okresní nemocnice mi zdůraznil, že zákon je špatný. Nechtěl ovšem, abych ho jmenoval, protože jeho nemocnice zpočátku na seznamu nebyla. Pak se na něj ovšem prolobbovala. Ředitel si myslí, že v současné době je lepší být na špatném seznamu než zůstat mimo. Obává se, že nemocnice mimo seznam mohou být odříznuty od smluv s pojišťovnami a že jim hrozí zánik.

Krajští hejtmani zákon odmítají, s ministerstvem nejednají a připravují vlastní verzi.
David Rath říká: "Nerozumím tomu. Ale dnes jsou prostě spory o podobu zdravotnictví založeny na demagogii a šíleném zjednodušování. Není proti tomu obrana. Když nechám nějakou místnost vymalovat na bílo, okamžitě vyběhne někdo před budovu a bude křičet, jakou že depresívní, ponurou barvou jsem to nechal natřít. Obávám se, že se v tom veřejnost nemá šanci vyznat."

SEZNAM A SOUVISLOSTI


Projednávaný zákon navrhuje vytvoření sítě veřejných neziskových nemocnic, které by zajišťovaly základní zdravotní péči. Nemocnice uvedené na seznamu mají automaticky zajištěnu smlouvu se zdravotní pojišťovnou, vymezenu spádovou oblast. Ministerstvo argumentuje tak, že povinností státu je garantovat základní zdravotnické služby a že taková síť je běžná ve všech vyspělých evropských státech. Zároveň zdůrazňuje, že seznam není ani nástrojem na redukci nemocnic, ani způsobem, jak zlikvidovat soukromý sektor ve zdravotnictví. Tomu ovšem mnozí nevěří.
Seznam, ať ministerstvo chce, či nikoliv, vstupuje do určitého kontextu. A tím ani nemyslím kontext předvolebního boje. Za prvé: dlouhá léta se u nás mluví o tom, že nemocnic máme příliš mnoho, ale nikdo si nedovolí je likvidovat, neboť je to velmi citlivé politické téma. Výběrovými řízeními v devadesátých letech tak prošly až na nepatrné výjimky všechny nemocnice. Může seznam znamenat něco jiného než zásah do sítě nemocnic?
Za druhé: zejména ve Středočeském a Hradeckém kraji, ale i jinde došlo k převedení nemocnic na obchodní společnosti. Střet o to, zda mají mít nemocnice tuto formu, se stal permanentní součástí sporů mezi ODS a ČSSD. Kraje ovládané ODS jsou pro privatizaci nemocnic, argumentují tím, že obchodní společnosti mohou do zdravotnictví vnést úspory a vyšší efektivnost. ČSSD to odmítá s tím, že hrozí tunelování nemocnic, jejich zánik, že základní péče je ohrožena. Může být návrh zákona snahou zabránit vzniku dalších obchodních společností, či "znárodnění" těch současných?

BÝT, ČI NEBÝT NA SEZNAMU?


David Rath tvrdí, že seznam ani nemůže být nástrojem redukce nemocniční sítě, neboť je nadále otevřený. "Je nesmysl tvrdit, že chceme likvidovat prostřednictvím seznamu nemocnice, když se každá nemocnice může na seznam přihlásit. Návrh zákona počítá s dvouletou lhůtou. Ze stejného důvodu nemá smysl ani spekulovat o kritériích, podle nichž byl seznam sestaven. Ten seznam by mohl být kritizován naopak za to, že nemá ambici síť nemocnic optimalizovat. Přiznávám: nemá ji, necítili jsme k tomu dostatečný politický mandát."
Rath přiznává i to, že zákon může vést k přeměně některých již existujících obchodních společností na neziskové nemocnice. "Chceme-li skutečně garantovat základní síť zdravotnických zařízení, pak není možné, aby v ní chyběly některé velké, důležité nemocnice. Jenže někde je už kraje převedly do podoby akciových společností. Vrátit je do režimu neziskovek není možné jinak než formou zákona." Podle Ratha je v této chvíli na seznamu přibližně 40 procent současných nemocnic-akciových společností. Nemocnice má právo požádat o vyškrtnutí ze seznamu, rozhodnutí je ovšem na ministerstvu, které posoudí, zda danou nemocnici ve své síti potřebuje, či nikoliv. "Žádná dosud o vyškrtnutí nepožádala. Naopak, další by se tam chtěly dostat," dodává ministr.
Podle Ratha návrh zákona nepřináší ani likvidaci obchodních společností či jejich odstřižení od veřejných prostředků. "Jsem pro to, aby vedle sebe existovala základní garantovaná síť neziskových nemocnic a nemocnice jakékoliv jiné formy. A ponechal bych zcela na vůli pojišťoven, zda s těmi ostatními nemocnicemi uzavřou smlouvu."
Ředitel nemocnice, jenž si také nepřál být jmenován, a to ze stejného důvodu jako jeho kolega, ovšem tvrdí, že ať se seznam tváří, jak chce, je faktickým postátněním nemocnic. "Dobře, nemocnice se mohou zapsat. Ale znamená to, že se stanou nástroji ministerstva zdravotnictví. To bude rozhodovat o všem podstatném - o počtu lůžek, struktuře oddělení, spádové oblasti. Další otázkou je samozřejmě to, zda pojišťovny budou s nemocnicemi mimo základní síť smlouvy opravdu uzavírat."
Pro někoho je tedy seznam smlouvou s ďáblem - momentální jistota za cenu ztráty svobody.

PŘESTŘELKA


David Rath v nedávné televizní reportáži přirovnal situaci ve zdravotnictví k Divokému západu a sebe k pistolníkovi: "Už ve chvíli, kdy vcházím do saloonu, musím tasit kolty a začít střílet, jedině tak mohu zvýšit šanci na přežití. Ti uvnitř totiž střílejí okamžitě." Je to opravdu trefné přirovnání.
O novém zákonu a seznamu nemocnic by se bezpochyby dalo diskutovat i věcně. Třeba jako o napětí mezi dvěma zdravotnickými systémy. V tom prvním hrají logicky větší roli zdravotní pojišťovny, ve druhém stát. Oba ovšem v Evropě fungují -národní systém s velkou úlohou státu je například ve Velké Británii nebo severských zemích. Dalo by se diskutovat o tom, který z těch systémů je pro tuzemské podmínky vhodnější, který je efektivnější, jaké jsou zahraniční zkušenosti. O tom, zda síť českých nemocnic opravdu nepotřebuje redukci a jaký poměr nemocnic - obchodních společností by pro ni mohl být optimální; i ten se liší v různých evropských zemích. Dalo by se vycházet z toho, že ve hře tu jsou sice různé, ale legitimní názory, jež samy o sobě rozhodně nejsou smrtelným hříchem.
U nás se ale takhle nediskutuje. U nás se pálí v saloonech. A bude se pálit minimálně do voleb, což je nepříliš optimistický výhled. Do té doby budou proti sobě v Praze kandidovat David Rath a Mirek Topolánek a nepůjde ani odhlédnout od toho, že řada nemocnic v krajích ovládaných ODS má přirozenou tendenci stavět se proti ministerstvu ovládanému ČSSD. A tak místo odborné, k veřejnosti vstřícné diskuse budeme tápat například nad velmi temným abstraktním problémem, zda je pro nemocnice lepší, když jsou na seznamu, ze seznamu odejdou, nebo se na seznam probijí.
Jaká opatření by se měla podniknout k revitalizaci zdravotnictví?

Michal Komárek


Kurzy měn
25,530
21,730
28,450
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější