Jak jsem zase nevyhrála

Jak jsem zase nevyhrála

Jak jsem zase nevyhrála

„Musíš hned přijet, potkalo tě veliké štěstí,“ babičce se v telefonu třásl hlas vzrušením. „Představ si ... vyhrála jsi milión!“ Ale nevyhrála, babi. Nevyhrála.

„Musíš hned přijet, potkalo tě veliké štěstí,“ babičce se v telefonu třásl hlas vzrušením. „Představ si ... vyhrála jsi milión!“ Ale nevyhrála, babi. Nevyhrála.
Důvěřivé babičce nepřišlo divné, proč by zrovna mě jakýsi květinový klub, o němž jsem v životě neslyšela a kde jsem nikdy neutratila ani korunu, zařadil do svého slosování o báječnou výhru. Bez brejlí nepřečetla poznámku vytištěnou mrňavým písmem až na konci papíru:
Odesláním formuláře závazně objednáváš bednu cibulek fantastických tulipánů, a teprve až za ni na poště zaplatíš několik tisícovek, budeš zařazen do slosování, milý troubo. Pak si je zasaď třeba do vany.
To bylo před lety. Podobná „losování s podmínkou“ se u nás objevila jako zjevení, společně s banány nejen o Vánocích a s džínama bez fronty před Tuzexem.
Tón dopisu byl – tak přesvědčivý. Člověk přímo cítil, jakou radost zažívá cibulkový král, že zrovna já jsem tou šťastnou vyvolenou.
Snad ten lidumil časem změnil zaměstnání a letos si na mě – z křesla jistého vydavatelství, se kterým nemám společného nic, a už vůbec ne názor na knihy – vzpomněl zas:
„Ano, možná jste již nyní výhercem. Mohu to potvrdit, protože jako předseda Výherní komise zároveň zodpovídám spolu s pracovníky Oddělení databázové analýzy za řádný průběh výběru výherce. Je mou milou povinností Vás informovat o tom, že v oblasti hlavní město Praha, kde bydlíte, prošlo naším výběrem a dostalo šanci vyhrát jen 4 % obyvatel. Jedním z nich jste Vy! Při výše zmiňovaném výběru jsme dbali hned na několik důležitých kritérií. Jelikož je splňujete na 100 %, Vaše adresa se v závěru zobrazila na monitorech našich počítačů.“
A tak dále a tak podobně; to vše celkem ve dvou zásilkách, na deseti listech a letácích, několika identifikačních kartách a blýskavých nálepkách s kódy. Těch prachů, co do mě vrazili!
Všichni ti dobří lidé mají radost převelikou a těší se, až obtěžkají mé konto; pan předseda výherní komise, kolektiv pracovníků kanceláře předsedy výherní komise, pak ti šikulové z oddělení databázové analýzy, dokonce i samotná finanční ředitelka. Ta mi dokonce čte myšlenky: „Ptáte se, proč se tak důkladně zabýváme přípravami na případný převod 3 000 000 Kč z konta společnosti na Váš bankovní účet?“ No ano, to by mě vážně zajímalo. „Myslíme si totiž, že bychom měli udělat něco mimořádného, abychom upoutali Vaši pozornost na skvělou nabídku – jedinečnou publikaci ...“ Aha. Staré známé: Odešli, zaplať, budeš zařazen ...
Tulipány nepěstuju a knihy vybírám v knihkupectví. Nemáte někdo zájem? Ale pozor – musíte stoprocentně splňovat kritéria! Jaká? Doplňte si sami.