nahoru

Ty naše uličky české

VLADIMÍR NOVOTNÝ 16. srpna 2006 • 10:48

Během letních prázdnin může člověk zavítat ledaskam - třebas až na konec světa. Ale můžete se také octnout v nějakém milém a tichém českém městečku, například - například ve Zbirohu, ležícím na hranici mezi krajinou středočeskou a západočeskou. Je dost důvodů se tam podívat: poprvé od roku 1943, kdy místní zámek zabrala jedna armáda, pak druhá, pak třetí, je přístupný veřejnosti - a přitom to není žádné ledajaké místo...

: slavný secesní tvůrce Alfons Mucha zde dlouhá léta pracoval na monumentální Slovanské epopeji a právě tady žil coby komandér českých zednářů...
Kromě muchovské tradice (k níž nepochybně přispěl i malířův syn, spisovatel Jiří Mucha) mají ve Zbirohu i jiná literární lákadla: tady psal Fráňa Šrámek svůj Stříbrný vítr a především se tu narodil Josef Václav Sládek, který má v městě muzeum. Stojí za to ho navštívit: je dobře uspořádáno, průvodkyně je líbezná, lze si pozměnit školskou představu o Sládkovi jako o autorovi jednoduchých veršíků - kdepak, tento překladatel Shakespeara dobře znal svět, pobýval v Americe - nešlo o žádného provinčního pecivála! Leč nejde o Sládka, ale o něco jiného: v okolí muzea, v centru města Zbiroha, když se porozhlédnete, narazíte na dvě ulice s literárními jmény: Majerové a Pujmanové.
A to je takový letitý problém. Svého času se ulice a náměstí houfně pojmenovávaly nejenom podle Masaryka, Beneše, Gottwalda a Stalina, ale i podle (o dalších profesích nemluvě) určitého vybraného vzorku českého spisovatelstva. Šlo hlavně o národní obrozence a pak o tzv. pokrokové tvůrce. Proto asi všude najdeme ulici Raisovu, Staškovu, Arbesovu, zvláště Bezručovu a Jiráskovu atp., jenomže věru málokdy nebo i nikdy mj. Holečkovu, Březinovu, Sovovu, Hlaváčkovu, Šlejharovu, Breiského, Ladislava Klímy... A z vrstevníků Majerové a Pujmanové? Kde najdete kupříkladu ulici Durychovu, Gellnerovu, Reynkovu, Ortenovu, Čepovu, Hostovského, Weinerovu, Peroutkovu, Demlovu? A kolik ulic je Seifertových?
Ještě k té Majerové a Pujmanové: nejde o žádné ode zdi ke zdi a netřeba sršit síru a volat po přejmenování ulic jen proto, že obě významné spisovatelky v posledních desetiletích svého života pozbyly jakékoli tvůrčí i mravní prestiže. Spíše je smutné, že v centru Zbiroha není ulice Merhautova (podle prozaika pokládaného za osobnost moravského písemnictví, který se ale narodil zde, ve čtvrti Švabín) - a pokud tak neučinili, měli by už některou ulici pojmenovat po západočeském spisovateli Františku Frýdovi, který v městě žil a působil. O to přece jde: ocenit rodáky a literáty spjaté s daným místem, nikoli cenzurovat. I když není vyloučeno, že dnes již nikdo ve Zbirohu netuší, kdo ty Majerová a Pujmanová byly.

VLADIMÍR NOVOTNÝ