Zase ta slovenština

Dvanáctiletý syn slovenského premiéra Róberta Fica nerozumí některým slovům v českých televizích. A dosluhující český premiér Jiří Paroubek by zase uvítal návrat televizních slovenských pondělků. Nejlépe ve veřejnoprávní České televizi. To je asi nejzásadnější informace z Ficovy první oficiální návštěvy Česka.


Ne že by podobná slova nezaznívala při každé cestě nějakého slovenského ústavního činitele do Prahy. Svého času to byl vicepremiér Egon Lánský ze Zemanovy vlády, kdo se dokonce zasazoval o to, aby na celém území České republiky vysílala Slovenská televize. Těžko říct, jak si to představoval po technické stránce, s nástupem digitálního vysílání by to ale nemusel být problém.
Stejně jako není problém naladit slovenské programy na kabelovce nebo po satelitu už dnes. Kdo chce, může sledovat Markízu, Jojku, oba programy Slovenské televize nebo zpravodajský kanál TA3. Kdo nechce, toho nikdo nenutí. Že Ficův syn nerozumí některým českým slovům? Co kdyby si přečetl nějakou českou knížku nebo noviny? Nebo je lepší nařídit slovenským televizím, aby vysílaly část programu v češtině?
Slovenské pondělky v českých televizích by byly zajímavé, dokonce s nimi počítá jedna z chystaných digitálních stanic, ale myslet si, že tím jaksi automaticky vzroste znalost slovenštiny, je totální utopie. Proč nařizovat nějaké kvóty? V Praze už nějaký ten pátek vysílá bratislavské rádio Twist (nyní Viva). Ví to Jiří Paroubek? Možná by ho zajímalo, že v poslechovosti už dva roky vykazuje statistickou nulu.
České televize na Slovensku pravidelně ukrajují asi desetinu z celkového koláče sledovanosti. Je to málo? Rozhodně ne a už fakt, že Ficův syn sleduje český program a zeptá se na neznámé slovíčko, je pozitivní. Pokud chce ale rozumět češtině víc, může se sám vzdělávat. A ne že mu někdo bude češtinu direktivně vtloukat do hlavy.