V čem má Petr Cibulka pravdu

Čtvrteční speciály Otázek Václava Moravce z jednotlivých krajských měst jsou vynikající nápad. Volič tak může v plné nahotě vidět „výkvět“ krajských kandidátek. Už to nejsou jen pražští političtí dinosauři, ostřílení mediální profíci, kdo utváří obrázek jednotlivých politických stran. Jenže: opravdu je nutné soustředit se jen na ty strany, kterým předvolební průzkumy přisuzují možnost dostat se do Poslanecké sněmovny?


Před osmi lety to byli Důchodci za životní jistoty, letos Strana zelených. Stačil jediný průzkum, podle kterého by se dostali do sněmovny, a už se k nim přiklonili nerozhodní a nespokojení voliči. Preference stoupají, předseda Zelených Martin Bursík obchází televizní diskuse. Kdyby pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny překročili náckové, bude ve studiu na Kavčích horách, Barrandově nebo Palmovce sedět vyholená lebka v kožené bundě. Je to tak správně?
Do letošních parlamentních voleb jde téměř třicet politických stran a hnutí. Posadit vedle sebe zástupce všech těchto subjektů a udělat společnou televizní diskusi by byl jistě nesmysl. Proč jim ale nedat alespoň malou šanci a vymyslet klíč, jak by se mohli v předvolebních diskusích alespoň prostřídat? Není ten systém, kdy opravdu záleží na jediném příznivém průzkumu, kterému může předcházet sebedebilnější populistické gesto, postavený na hlavu? Nekonzervuje se tím politická scéna?
Samozřejmě že konzervuje. Česká televize jako veřejnoprávní médium poskytne všem stranám bez rozdílu prostor pro předvolební spoty na programu ČT 1, aby bylo zákonu učiněno zadost. Co na tom, že spoty běží v době, kdy televizi sledují maximálně tak ženy v domácnostech a důchodci? A to ještě ne ČT 1, ale spíš Primu nebo Novu? Povinnost je splněna, v diskusních pořadech divákům předhodíme známé tváře.
Marně si lámu hlavu nad tím, kde by byla Strana Zelených, kdyby za ni do politických diskusí chodil kdokoli jiný než Martin Bursík. A to jsou mi Zelení sympatičtí. Co když podobný mediálně schopný „Bursík“ sedí v některé z dvaceti stran, které se na soupisku hostů hlavních diskusních pořadů nedostanou? Protože jim průzkumy nepřisuzují alespoň pětiprocentní preference? Jak vysoko by asi vyskočily preference Nezávislých Vladimíra Železného, kdyby pan europoslanec párkrát vystoupil k nedělnímu obědu?
Určitě by to na těch pět procent stačilo. Petr Cibulka má pravdu, když kritizuje Českou televizi kvůli diskriminaci malých politických stran. Nikdo z velkých stran se k němu ale nepřidá, nebude si přeci podkopávat židli. A Kavčí hory? Darmo mluvit. I ty jsou svým způsobem závislé na velkých politických stranách. Tu jim odhlasují vyšší koncesionářské poplatky, tu zase digitální multiplex veřejné služby. Kdo by si to s nimi chtěl rozházet?