Na nedávném veletrhu Svět knihy bylo stejně jako v minulých letech zastoupeno i nakladatelství Hejkal. Nejde pochopitelně o knižní firmu propagující populární lesní strašidla, nýbrž o čilé havlíčkobrodské nakladatelství, spojené s nápaditým působením spisovatelky a překladatelky Markéty Hejkalové. Určitě stojí za zmínku, že Hejkal se mj. stal "dvorním" nakladatelstvím novějších literárních prací Jiřího Stránského - našeho předsedy Českého centra Mezinárodního PEN-klubu...
. Anebo že tu vycházejí vzpomínkové knihy Hany Pražákové, líčící český svět po roce 1948 ve zcela jiném světle než třeba povídky a romány Milana Kundery - a že v edičním plánu najdeme i zástupce rumunské nokonformní literatury (A. Busuioca). Navíc právě z iniciativy Hejkala se začal v Havlíčkově Brodě pořádat Podzimní knižní veletrh (nejprve: knižní trhy), který letos v městě proběhne o prvním říjnovém víkendu už po patnácté. Loni ho navštívilo deset tisíc lidí, což na region vůbec není málo, ba právě naopak.
Jenže čiperné nakladatelství Hejkal má ještě jednu tvář, a to finskou. Samozřejmě to souvisí i s tím, že Markéta Hejkalová vystudovala finštinu na Univerzitě Karlově a nějaký čas působila ve Finsku jako naše diplomatka. Proto díky Hejkalovi existuje v Havlíčkově Brodě neoficiální finské centrum: aspoň co se týče kultury literární. Není divu, že tam vydávají romány Mika Waltariho, přičemž se snaží tohoto věhlasného spisovatele představit i z jiné stránky: nejen jako autora historických próz, ale i jako citlivého znalce moderní problematiky. Skvělá je třeba jeho kniha Plavovláska, zpověď mladé prostitutky. Nyní pro nás Hejkal objevil jiného zajímavého finského literáta, tentokrát humoristického prozaika Arta Paasilinnu: nejprve mu vyšla próza o krizi středního věku Zajícův rok a pak další roztomilá kniha Stará dáma vaří jed, jejíž název mluví sám za sebe. Překládá se už i třetí Paasilinna, román Chlupatý sluha pana faráře - tím sluhou má být medvěd, zvíře posvátné ugrofinské, kdo jiný!
Vysloveně finský charakter má však i nejnovější próza z pera Markéty Hejkalové Vždycky jedna noc (dočkala se i dotisku!), nad níž Ludvík Vaculík konstatoval, že je to vyprávění o tom, jak muži připravují ženám mužský život. Někdy to sice bývá i naopak, podstatné však je, že celý příběh se odehrává ve Finsku a že se tu o životě v této zemi dozvíte mnohem víc než z nějaké povrchní reportáže. Nakladatelství Hejkal je zkrátka finská spojka v Česku a nebýt metropolitních diplomatických tradic, finská ambasáda by měla přesídlit do Havlíčkova Brodu. Leč pozor: Hejkalová je autorka značného tvůrčího rozpětí a nejednou potvrdila, že umí psát zdaleka nikoli pouze o takřečené zemi tisíců jezer!
