Ministerstvo kultury České republiky každé dva roky připravuje almanach vydávaný v angličtině a němčině, ve kterém představuje nové literární tvůrce v Čechách a v souvislosti se zajímavými knižními novinkami i známé literáty: almanach má zrekapitulovat naše literární dění v rozmezí posledního dvouletí. Každému spisovateli je vymezen samostatný medailon, zahrnující autorovi knižní bibliografii po roce 1990 - a nechybí ani e-mailové spojení. Tato ediční praxe se osvědčila, o almanach je v cizině zájem - a nejen mezi zahraničními bohemisty.
Letošní verzi almanachu, zaměřenou na "českou literaturu na rozhraní tisíciletí", připravil mladý kritik a publicista Radim Kopáč. S ohledem na to, že se v naší soudobé literární tvorbě stále výrazněji prosazuje mladší pokolení, zaměřil se při výběru především na ně, ale nikterak neopomenul řadu proslulých tvůrců, pokud v poslední době zaujali svými díly. Proto v almanachu (či katalogu) nechybí Michal Ajvaz, Ivan Binar, Viola Fischerová, Jiří Gold, Petr Král, Jiří Kratochvil, Milan Nápravník, Pavel Řezníček a další. A vedle nich figuruje řada autorů ze střední a mladší generace, jejichž tvorba evidentně charakterizuje dnešek české literatury - namátkou Emil Hakl, Lubor Kasal, Lukáš Marvan, Petr Pazdera Payne nebo Michal Šanda, tj. samé tvůrčí osobnosti.
Zdálo by se, že jde o standardní záležitost, která dozajista poslouží k propagaci české literatury v zahraničí. Dostavila se však notně podrážděná reakce, byť pouze v Literárních novinách (č. 15), stále méně literárních: Libuše Bělunková se nad nominací autorů do almanachu/katalogu rozkatila snad víc do běla než do ruda. V polemické glosce označila almanach jako celek za "bránu grafomanům otevřenou" a poté se nechala slyšet, že v katalogu není skutečná literatura, nýbrž "jakási mrva". To jsou šeredně placatá slova! Poté se ještě redaktorka se šnuptychlíčkem u nosu pohoršila, proč některé "mrvy", mj. novoundergroundový básník Viki Shock či laureátka ceny Knižního klubu Hana Androniková reprezentovaly naši tvorbu na letošním knižním veletrhu v Lipsku! To musel být doopravdický šok, nicméně město nelehlo popelem.
Nic nového pod sluncem: mladší tvůrci vždy bývají přijímáni rezervovaně, ne-li přímo nepříznivě. Proč ale nedávná absolventka pražské "fildy" tolik brojí proti umělcům, kteří jsou i jejími vrstevníky? Možná má prachšpatný vkus naopak ona, nikoli editor! A ještě něco: medailony sepsal tým expertů, přičemž Bělunková o nich štítivě tvrdí, že prý to jsou rádobybohemisté. Ač jde o redaktorku rádobyliterárního týdeníku, zjevně neví, která bije. Možná ani nemůže: Libuše Bělunková je rusistka. A tak při četbě jejích invektiv plných zloby a hysterie nabýváme na pocitu, že v zatuchlých Literárkách zafičel učiněný mráz z Kremlu.
