Potlesk pro komanče | Reflex.cz
nahoru

Potlesk pro komanče

Jiří X. Doležal26. května 2008 • 11:00
Potlesk pro komanče

S netajenou hrůzou jsem sledoval Otázky Václava Moravce, kde tři sta diváků z lidu dávalo najevo, jak vypadá vzorek průměrné české populace. Ano, to byli Češi, to byl Národ, ti lidé, kteří tleskali komunistům!


Soudruh Ransdorf prohlásil jednoznačně: „My tady nechceme žádné cizí vojáky!&#8220 Oním hrdým MY myslel MY KOMUNISTÉ pochopitelně. Patřím ke generaci, která komunismus (či alespoň tu fázi budování komunistické společnosti, kterou soudruzi stihli zrealizovat) zažila, a tak si dobře vzpomínám, jak nás v občanské nauce a později v hodinách marxismu-leninismu učili, že čeští komunisté - ti samí ONI, o kterých soudruh Ransdorf mluvil - do České republiky pozvali zvacím dopisem komunistů z ČKD armády Varšavské smlouvy.
Přesto lid přítomný v sále soudruhu Ransdorfovi tleskal. „Za koho mluvíte, koho reprezentujete?&#8220 ptala se pak jedna z divaček ministra Bursíka. K její cti nutno dodat, že nedodala soudruhu. Ale tón i formulace byly stejné, jako by soudružka Švorcová v ranných sedmdesátých v televizním seriálu zvolala: „A za koho mluvíš, soudruhu? Za americké imperialisty?“ To, co sedělo v sále, tleskalo komunistům a jako komunisté uvažovalo, byl tento národ. Skinheads mají pravdu - jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ.


Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Srpen 1968 a 1969: Fotograf a režisér Josef Ráž vzpomíná na chvíle, kdy šli Češi proti Čechům
PREMIUM X Evangelium podle Mansona: Pologramotný vůdce sekty, vrah, co nezabíjel, a miláček popkultury
PREMIUM X Proč miluju Dalmácii aneb Malé vyznání velkého českého dovolenkáře středního věku
PREMIUM X Zelený Raoul: Tajemství hradního sklepení aneb Vstup přísně zakázán!
PREMIUM X Tenkrát v Hollywoodu: Příběh Quentina Tarantina a jeho zatím posledního filmu

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější