nahoru

Za trvale udržitelnou českou korupci!

Jiří X. Doležal 20. března 2006 • 00:40

Když byl Karel kníže Schwarzenberg zvolen senátorem (za Prahu 6, kde bydlím, heč), očekávali jeho fanoušci zúročení všeho, co pan senátor ztělesňuje. Naspletli se a zkušenost starého významného aristokratického rodu Rakouska-Uherska, nadhled staletých tradic a hloubka vhledu i kultura jazyka z toho pramenící nesou své ovoce. Z diskuse Trestněprávní úmluvě o korupci:

Senátor Karel Schwarzenberg: "Nebylo by snazší, kdybychom jednou provždy vzkázali do Bruselu, že korupce v českých zemích je považována za normální, že to patří prostě k našemu politickému přístupu a že služební postup na úřadech, ale i ve společnostech obchodních a jiných, je prostě proveden korupcí.
A tak jako Francouzi se nehodlají zbaviti označení Cognac pro francouzský vinopal a Italové označení Gorgonzola pro zelenomodrou plíseň u sýra, tak my trváme na tom, že si naši českou korupci chceme zachovati v tom rozměru, jak dodnes existovala a tradiční u nás je. A ať nás nadále neobtěžují z Bruselu nějakými předpisy, kterým by toto naše české jednání omezoval. Tím jsme nabývali a zbavili se našeho národního stříbra, o kterém jsme vždy mluvili. A zdá se to býti jediný náš opravdu národní zájem tuto korupci u nás zachovati."
Úkolem senátora je říkat pravdu, konstatovat ji. Senátor Schwarzenberg tak učinil pregnantně. Tím, kdo by měl stav věcí v praxi zlepšovat, je v našem ústavním systému vláda, ve jmenované záležitosti pak primárně ministr spravedlosti. Místopředseda vlády a ministr spravedlnost ČR pan Pavel Němec však vzápětí panu senátorovi odpovídá:
"K tomu, co říká pan senátor Schwarzenberg, na tom samozřejmě je velký kus pravdy." Želva Leesa je šťastná. Taková otevřenost, s jakou se pan místopředseda vlády hlásí k tomu, že on sám ve věci korupce fakt nefunguje, se nedá slyšet ani v Tanzánii. Česká korupce je výjimečná a bruselské tlaky ji skutečně mohou vážně ohrozit, což by bylo z hlediska zachování diverzity neodpoustitelným zločinem. Kde jsou čeští ochranáři nyní, když je skutečně potřebujeme?!?!?
Tak pravila želva Leesa