Je islám skutečně horší než katolicismus?

Bojíme se těch, kteří mají turbany, vousy, kalašnikovy, Proroka a jako koníčka sebevražedné atentáty. Úhrnně jim říkáme vahábbité (ti nejvzdělanější), méně odborná veřejnost pak islámští fundamentalisté a široká veřejnost muslimové. Jsem opravdu dalek toho, abych se jakkoliv zastával islámu - i v umírněných podobách je to pořád náboženství Jedné Pravdy, a tudíž potenciální ohnisko netolerance.

Když však nyní - v souvislosti s radikalizací islámských fundamentalistů - padá špatné světlo na islám jako celek, nezbývá než připomenout, že i naše náboženství Jedné Pravdy - katolicismus - není v postojích svých konzervativců o nic méně netolerantní, fundamentalistické a diskriminační.

Jak známo, Belgie má jednu z nejpokročilejších legislativ v Evropě, je tam ze zákona možné registrované partnerství osob stejného pohlaví, není stíháno pěstování konopí pro vlastní potřebu, a je zákonná euthanasie.

Mojenoviny.cz včera publikovaly článek, kterak Vatikán a papež osobně za to vyplísnili belgickou církevní reprezentaci. "Vzniká dojem," řekl Jan Pavel II, "že si belgická společnost libuje v odvracení se od křesťanských kořenů, které jsou pro ni zdrojem života." Rik Torfs, který přednáší na Katolické univerzitě v Lovani, zase v této souvislosti sdělil , že Vatikán považuje Belgii, Nizozemsko a Německo za země nejvíce vystavené nebezpečí ateismu.

Slovo „nebezpečí“ cituji doslovně ze zdroje, nejde o moji nadsázku. A připomínám, že papež byl pohoršen tím, že v Belgii nejsou zákonem diskriminováni gayové.

Představme si, že by se ke katolicismu s jeho výše zmíněnými postoji hlásilo nikoliv stále méně a méně spíše starších, ve víře vlažných lidí (zájem o katolickou víru mezi mladými lidmi upadá), ale - jak je tomu u islámu - masa vyhladovělých a sociokulturně nevyspělých lidí zvyklých po generace na válku.

Byla by to stejná netolerance a fanatismus, jakou dnes činí vykazují stoupenci Prorokovi. Ideologie Jediné Pravdy jsou totiž ze své podstaty antidemokratické a diskriminační. Každý, kdo si něco jiného myslí či v něco jiného věří, je v podstatě nepřítel.