Pražský hostinec U Kroka mě mile překvapil. Mají tady dětský koutek pro děti od tří let a dovnitř smějí maminky i s kočárky – maximálně se třemi.
Neopomenula jsem se s pochvalou svěřit obsluhujícímu číšníkovi, který ale briskně zareagoval: „Čert nám to byl dlužen!“
„Proč?“ nechápavě jsem kroutila hlavou.
„Maminky si dětský koutek pletou s odkladištěm. Povídají si u stolu a myslí si, že jim budeme děti ještě hlídat. Doufám, že ho brzy zrušíme!“
Od stolů do dětského koutku totiž není vidět. Všimnete si jej jedině při cestě na toalety a personál ho míjí, když jde do kuchyně.
Koutek je vybaven tak, aby pokud možno vyloučil jakékoliv zranění – matrace, měkké hračky apod. Jenže porvat se o věc, kterou chtějí oba, nebo obě, je přece tak snadné. Až řev vyprovokuje maminky jít se podívat, co že se to děje, a první reakcí je osočení číšníka.
Tak sama nevím, zda zřízení dětského koutku U Kroka byl opravdu šťastný nápad. Možná by ale stačilo, zajít si občas ratolesti zkontrolovat nebo zpřístupnit koutek o něco starším dětem. A nebo jej opravdu zrušit?
