Bohatá, osvěžující a povznášející je již několikátá výstava týmu z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy vedeném PhDr. Evou Skalickou, která je tentokrát věnována pražským historickým zahradám a parkům. Je umístěna v Sále architektů ve čtvrtém patře pražské Staroměstské radnice.
Rozsáhlý dokumentační materiál přinášející původní kresby a pohledy na desítky zelených oáz v Praze v době jejich vzniku je zde konfrontován s kvalitními barevnými fotografiemi, realizovanými dnes.
Lze s jistou mírou uspokojení i pýchy konstatovat, že pražské zahrady jsou krásné a že se o velkou část umíme postarat, ba dokonce řadu z nich trvale udržovat i nákladně rekonstruovat nebo dokonce naplňovat životem a novými úkoly. Málokteré evropské město může nabídnout svým obyvatelům i návštěvníkům tolik pěkných zelených míst se starými krásnými dřevinami! V řadě zahrad se mohou pochlubit stromy i více než 200 let starými, zasazenými kvalitními zahradníky a architekty koncem sedmnáctého století. Radost však kalí vědomí, že se díváte na krásné staré zahrady, ať již městské nebo soukromé, ale přeci jen staré parky, lesy…
Ano, Praha je ve své rozhodující části kompaktně zastavěna, volná místa až na čestné výjimky neexistují, rozvoj zelených ploch je zdánlivě ukončen bez dalších možností a perspektiv. Opak je však pravdou – město, postrádající vlastní velké vize, koncepci a tím pádem neopominutelnou složku své perspektivy, nemá a nemůže mít ani představu o budoucí zeleni. O nových parcích, zahradách, lesních prostorách. Páni radní, žijící povětšinou současností a bohužel také vlastními cíly, ne vždy ladícími se skutečným rozvojem, zapomínají, že město tvoří také zelené plochy, pokud možno kvalitní a rozsáhlé.
Ale tady ouvej – ono to nejde rozhodnout ze dne na den. Parky a zahrady musí růst, někdo je musí nakreslit, ošetřovat a s láskou pěstovat. Až na dvě, tři výjimky (Prosek, Kavčí hory, Nové Butovice) v posledních padesáti letech nikdo s novou zelení nijak zvlášť nepočítal. Nikde nerostou vzácné a krásné stromy, připravující nové oddychové celky, místa pro odpočinek fyzický i psychický pro nás i pro generace následující. Nebýt staré Prahy, která zachránila komplex krásných zahrad a historických parků, nemohlo by se tu o zeleni vůbec hovořit. Ony totiž stromy mají jednu zvláštnost – musí růst a vyrůst. Pokud na tuto nutnost nikdo nepomyslí, pokud nikdo nenaplánuje nejen ulice, náměstí a nákupní centra, ale také další nezbytnou část zdravého městského organizmu, dělá kardinální chybu. Připravuje našim nástupcům tuhý šedý nevoňavý život. Alespoň se budou moci procházet v nákupních centrech a obdivovat umělé květy a keře…
